Ottův slovník naučný/Anděl z Ronovce

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Anděl z Ronovce
Autor: August Sedláček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 275-276. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Andělé z Ronovce

Anděl z Ronovce, jméno starožitné rodiny vladycké, která měla původ svůj od pánův z Tetína. Znak její byl býk černý se zlatými rohy a kopyty na modrém štítě a nad přílbicí dvé křídel orličích (viz vyobr. č. 255.). Praotec jejich, Ješek z Tetína, odjinud ze Zlíchova (1342—1393), obdržel r. 1362 hrad Ronovec v Čáslavsku, ale podržel ještě některé statky v okolí Prahy, zejména Bynice, kdež seděl do r. 1393. Syn jeho Jan mladší připomíná se r. 1393. Za válek husitských žil Štěpán A. z R. (pečeť jeho vyobr. pod č. 256.) r. 1432; Zikmund A. z R. (1440—1450) byl přítomen ř. 1440 na sjezdě čáslavském, kdež přidán к radě hejtmanu kraje hradeckého a stranil jednotě Poděbradské. Jan A. z R. vydán jest r. 1470 z kraje chrudimského ke zřízení pole proti Uhrům a dostal r. 1488 v zástavu klášterství Sezemské, kteréhož postoupil roku 1491 Vilémovi z Pernšteina. Kromě toho držel Morašice. Vrstevník jeho (bratr?) Štěpán A. z R. držel v zástavě od r. 1473 zboží Přeloučské, kterého postoupil také p. Vilémovi, a býval radou komorního soudu. R. 1524 držel Záskmuky Hynek (1505, † j. 1532), seděl na hradě Frymburce, ale držel kromě toho Morašice, Třibřichy, Mezilesice, Rozhovice a šosovní grunty při městě Chrudimi. (Bratrem mu snad byl Václav A. z R., s kterým měl Vilém z Pernšteina r. 1520 nevoli pro nedodržení nějaké smlouvy.) Hynkova dcera Anna vdala se za Jana Hlaváče, souseda v Mýtě. Ze synův jeho oddělil se napřed Achyles hradem Frymburkem, kterýž prodal před rokem 1534 Janu Trčkovi z Lípy, a seděl potom na Brloze. Bratří jeho Burian a Zikmund koupili r. 1538 panství Městecké a rozdělili se o ně i o dědictví otcovské okolo r. 1540. Burian obdržel Morašice, kteréž r. 1544 prodal, a seděl potom na Stolanech († 1568); Zikmund dostal Heřmanův Městec, k jehož obyvatelům se laskavě choval. Jsa věrným přívržencem kalicha měl účastenství ve stavovské bouři r. 1547 a upadl pro to v pokutu. Jmění jeho všechno uvedeno v manství, zaplatil 2000 kop pokuty a vydal revers, že bude ve vězení do smrti, v čemž mu však za nedlouho úleva učiněna. Zemřel r. 1572 a zboží Městecké spadlo na krále jakožto léno odumřelé, poněvadž po Zikmundovi synův nezůstalo. O ostatní jeho zboží zpupné porovnaly se r. 1578 dcery jeho Alžběta (□ Václav Ples Heřmanský ze Sloupna) a Kateřina (□i Jan mladší z Valdšteina); onano vzala vsi na Železných horách (k nimž nabyla Stolan), tato Chotěšice (žila ještě 1590). Z jiné pošlosti byl Zikmund starší A. (1510, † 1535) a synové jeho Habart († j. 1535), Mikuláš, Štěpán, Jan a Kryštof a Habartův syn Vácslav († j. 1538). Tito drželi Benešovice na Chrudimsku majíce tu díly (nejdéle Štěpán 1547) a blízký Brloh. Od pol. XVI. věku sklesl rod ten tak, že měl toliko buď šosovní grunty při městě Chrudimi nebo dvorce ve vesnicích, jako: Jan A. na Raškovicích (□ 1. Kunka z Libodržic † r. 1571 a z ní syn Štěpán, □ 2. Lidmila z Biskupic provd. v 2. manželství za Jetřicha Lipanského z Lipan), Burian r. 1589 na Mirovicích, Hynek r. 1589 při městě Chrudimi, r. 1610 na dvoře v Suchotleskách (syn Štěpán † 1607 a dcera Veronika † 1608 pochováni jsou u sv. Kříže u Ronova) a Zikmund († 1630). Od té doby žili A-ové z R. v zátiší, ač ještě v minulém století se připomínají. Sčk.