Ottův slovník naučný/Amissio civitatis

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Amissio civitatis
Autor: Josef Čermák
Zdroj: Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 170. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Amissio civitatis (lat.) znamená ztrátu občanství řím. z vůle pozbývajícího oproti ztrátě občanství nastalé proti vůli, za trest (ademptio civitatis; viz Adempce 1). Tak ztrácel občanství římské, kdo dobrovolně odešel do vyhnanství (exilii causa solum vertere), aby ušel trestnímu stíhání předpokládaje, že obec, již zvolil, měla s Římem státní smlouvou zaručené právo vystěhovací (ius exulandi, iustum exilium). Také peregrin, který nabyv v Římě občanství později do bývalé své obce se vrátil s úmyslem trvale se tam usídliti (animo domiciliandi), pozbyl občanství římského. V ohledu veřejnoprávním měla a. c. v zápětí ztrátu práva hlasovacího na shromáždění občanů římských a ztrátu způsobilosti k úřadům (ius suffragii et honorum). V soukromoprávním směru způsobila a. c. jednak ztrátu familie a práv s touto souvislých (poručnictví, dědictví), jednak nezpůsobilost k právům a právním činům v ius civile se zakládajících (connubium a commercium). Čk.