Ottův slovník naučný/Amazonas

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Amazonas
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 76. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
Amazonas (brazilský stát),
Amazonas (kolumbijský departement)

Amazonas: 1) A. neb Alto Amazonas, největší prov. císařství brasilského, prostírá se po obou stranách středního toku řeky Amazonské mezi 5° 10' sev. šíř. - 10° 20' již. šíř. a 56° 20' - 75° 10' záp. dél. hraničíc na sev. s anglickou Guaianou a Venezuelou, na záp. s Columbií, Ecuadorem, Peruánskem, na jihu s Bolivií a provincií Matto Grosso, na vých. pak s provincií Pará. Rozloha její udává se úředně na 1,897.020 km2, avšak číslo toto nemůže býti spolehlivo, poněvadž hranice naproti okolním státům a provinciím nejsou dosud přesně vymezeny. Ohromné území toto tvoří nepřetržitou alluviální nížinu, nad níž se pozdvihují jen nečetné pahorky; teprve na sev. hranici vypínají se směrem od západu k východu značnější pásma horská, zvláště táhla Sierra de Pacaraima. Vodopisně náleží A. úplně v úvodí řeky Amazonské, která provincií touto po celé délce její protéká a obrovské přítoky své Yacaraná, Juruá, Purús, Madeiru, Putumayo, Yapuru a Rio Negro na území jejím přijímá (srovn. Amazonská řeka). Podnebí je horké a vlhké, průměrná roční teplota 26-29 °C. (Castelnau, Agassiz), avšak zřídka kdy teploměr stoupá nad 40°. Minerální bohatství není ještě prozkoumáno a známy jsou jen velmi dobrá hlína hrnčířská, barvířský jíl, mastek a něco kamenné soli. Květena i zvířena jsou nad míru bohatý, ale dosud velmi málo se z nich těží. Obyvatelstvo je velmi řídké; r. 1883 počítáno na prostranství tomto pouze 80.942 obyv., z nichž bylo 942 otroků; většina jich jsou smíšenci a Indiáni, něco černochův a bělochů, nejvíce v hlav. městě žijících. Od té doby, co provedena jest paroplavba po Amazonské řece a přítocích jejích, povznesl se obchod s Evropou značně, neboť r. 1872-73 obnášela cena dovozu i vývozu jen 29.000 zl., avšak v prvém pololetí r. 1883 již 1,225.000 zl. Z Evropy dovážejí sem potraviny, pivo, víno, lihoviny, látky, oděv, zbraně a j. Vyváží se kaučuk, kakao, barevná dřeva a j. A. býval stále částí provincie Pará a teprve roku 1821 zřízen za samostatnou provincii, avšak později utvořen z něho opět pouhý kraj (comarca), až roku 1850 byl znovu za zvláštní provincii ustanoven. Hlavním městem je Manáos s 5000 ob., sídlo presidenta, municipálního soudu a střed ruchu obchodního.

2) A., departement republiky Peru, hraničí na sev. s Ecuadorem, na vých. s departementy Cajamarkou a Libertadem, na vých. s Loretem. Tvoří většinou náhorní rovinu, kterou Maraňon a přítoky jeho znamenitě zavlažují, tak že pro úrodnost svou a bohatství všelikých plodin náleží k nejlepším částem republiky; ale dosud je poměrně málo vzdělána a osídlena. Počítáť se na rozloze 34.115 km2 obyvatelstva pouze 34.245 hlav (1876); předním jeho zaměstnáním je orba, hlavně pěstování tabáku, které však v poslední době pokleslo, a výroba výborných slaměných klobouků, které odtud také již vyvážejí. Politicky dělí se v provincie Luya na záp. a Chachapoyas na vých.; hlavním městem je Chachapoyas.

3) A., territorio A. y Alto Orinoco, territorium Spojených Obcí Venezuelských, zřízené na základě nové ústavy r. 1881, prostírá se mezi státem Apure a venezuelskou Guaianou na sev. a vých., Columbií na záp. a Amazonskou provincií na jihu, zaujímajíc 235.566 km2 s 38.340 obyv. (1886). A. je krajina hornatá a lesnatá. kterou hojně zavlažují velké řeky Orinoko, Cassiquiare, Rio Negro, Rio Ventuari, Rio Guaviare, Rio Meta a j. Hlavním městem je San Fernando de Atabapo, kteréž jako místo obchodní vzbuzuje velké naděje do budoucnosti.