Ottův slovník naučný/Altomonte

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Altomonte
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 21—22. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Altomonte: 1) Martino, ital. malíř, narozen z rodičů německých (otec jmenoval se Hohenberg) 8. kv. 1657 v Neapoli. R. 1672 přišel do Říma a stal se žákem Baccicciovým. Král Jan Sobieski III. jmenoval jej roku 1679 dvorním malířem, a v této hodnosti maloval A. ve Varšavě několik obrazů z válek tureckých, zejména tři obrazy ohromných rozměrů: Bitva pod Chotimí, Bitva u Vídně a Bitva u Parkaně pod Ostřihomem, chované dosud v Žólkvi. Ačkoliv jej August III. v hodnosti dvorního malíře potvrdil, odebral se A. r. 1703 do Vídně, kde se svob. pánem von Strudelem řídil císařskou akademii malířskou a sochařskou. Od roku 1720 žil v Linci, stal se familiárem kláštera Heiligenkreuzu a tam i zemřel 14. září 1745. Pro mnohé kláštery a veřejné budovy v Rakousích maloval četné obrazy oltářní nebo nástěnné a nástropní. Nejznámější z obrazů náboženských v Haliči jsou: Sv. Martin v kostele karmelitském ve Lvově, Sv. Rochus, Sv. Jan z Duky v kostele bernardinském ve Lvově, Sv. Jan Nepom., Narození Páně, Svatá rodina v zámku podhoreckém, kdež nalézá se též jeho podobizna Stanislava Koniecpolského. — 2) A. Bartolomeo, syn před., rovněž malíř (* 24. ún. 1702 ve Varšavě — † 1779 v Linci). V malířství vzdělal se u otce, pak u Franceschinia v Bologni, Luttia v Římě a Solimeny v Neapoli. Roku 1728 vrátil se do Rakous, kdež maloval mnoho obrazů oltářních, pak malby nástěnné. Čelnější z nich jsou v kostele alžbětinek v Linci, v kostele herzogenburském, v klášteře Svatoflorianském v Rakousích, v bibliotéce kláštera benediktinského v Admontě a j.