Ottův slovník naučný/Altius non tollendi ius

Ottův slovník naučný
Altis	Altius non tollendi ius	Altkalken

Údaje o textu
Titulek:	Altius non tollendi ius
Autor:	Josef Čermák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 20. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Altius non tollendi ius neb servitus. Tato pozemková služebnost »výše nestavěti« záleží v tom, že stavení služebností stižené nesmí býti buď vůbec výše vedeno, nebo nikoliv přes jistou výši, ať určitě (x metrů) nebo jinak stanovenou, na př.: aby se nezamezila vyhlídka, přístup světla (ne prospectui, ne lumini officiatur) a p. V pramenech práva římského mluví se též o ius altius tollendi jako služebnosti. Avšak vzhledem k tomu, že právo stavěti nebo stavěti výše jest prostým důsledkem vlastnictví, dlužno míti za to, že ve zmíněných případech jde buď o omezení propůjčené služebnosti a. n. t tak totiž, že ten, kdo na př. oprávněn byl žádati, aby sousední stavení vůbec se nezvyšovalo, propůjčuje stiženému právo stavěti do výše na př. 50 m, nebo že jde o prominutí stavebního obmezení zákonem na prospěch sousedů nařízeného. (Dig. VIII., 2, Elvers, Die römische Servitutenlehre, §. 39.) Čk.