Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Alternativa mensium

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Alternativa mensium
Autor: Kamil Henner
Zdroj: Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 15. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Alternativa mensium (lat.), technický výraz kanonický pro právo, jehož biskupové vedlé kanonických zásad obecných k žádosti své od papeže cestou římské datarie dosíci mohou, a které v tom záleží, že po dobu skutečně vykonávané sídelní povinnosti mohou osaditi všechna beneficia, která v měsících únoru, dubnu, červnu, srpnu, říjnu a pros. se uprázdní, a jejichž volné osazení by jim bez papežských reservátů příslušelo. Ježto totiž papeži k osazování vyhrazena byla s některými výjimkami všechna světská a řeholní beneficia podléhající disposičnímu právu světských nebo řeholních duchovních, uprázdní-li se v tak zv. papežských měsících lednu, únoru, dubnu, květnu, červenci, srpnu, říjnu a listopadu, zbyly biskupům pouze ostatní čtyři měsíce, kdežto alternací dosáhnou biskupové výhody osazovati beneficia v udaných shora šesti měsících, a papež osazuje v druhých šesti měsících, což zejména též vídeňským konkordátem z r. 1448 celkem za pravidlo bylo stanoveno. Toto právo biskupů zaniká smrtí papeže udělovatele a biskupa, ztrátou biskupství, vzdáním se a zneužíváním alternativy se strany biskupa. Srovnej 9. reguli kancelářskou. V nynějších dobách a. m. praktického významu téměř nemá, ježto reservace papežské různými konkordáty jsou uvedeny na míru nejmenší. Hnr.