Ottův slovník naučný/Alsterlové

Ottův slovník naučný
Alstera	Alsterlové	Alston

Údaje o textu
Titulek:	Alsterlové
Autor:	Martin Kolář
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 3. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související na Wikidatech: Alsterlové z Astfeldu

Alsterlové, také Astrlové z Astfeldu, náleželi ke stavu vladyckému, později panskému v Čechách. Původem svým pocházela tato rodina z Českých Budějovic, kde Mikuláš A-le za služby císaři Ferdinandovi II. prokázané obdržel r. 1620 dvůr u samého města, skonfiskovaný Melicharu Kalichreiterovi z Kalichreitu. Jan A-le byl sekretářem místodržitelství pražského a zavezl před vpádem švédským klenoty říšské do Budějovic. Císař Ferdinand II. povýšil A-la do stavu vladyckého s predikátem z Astfeldu a císař Leopold do stavu rytířského království Českého r. 1665. Jan zůstavil tři syny: Františka Mikuláše, Jana Kryštofa a Maximiliána Františka. Fr. Mikul. byl purkrabím hradu pražského r. 1713 a zemřel r. 1719. Po bratru jeho Max. Frant. zůstal syn Maximilián Josef, jenž r. 1735 zletilým se stal. František Mikuláš zplodil s Maximiliánou Kurzbachovnou syna Maximiliána Františka, který 18 let radním byl při dvorské kanceláři české, a s Annou z Franchimontu měl syny Jana Václava a Josefa Antonína. Jan Václav zdědil po své tetě Josefině, provdané Koňasové z Vydří, Nalžovice na Berounsku, přijal jméno vymřelého rodu Koňasů z Vydři a v důstojnostech zemských postoupil r. 1770 za dědičného korouhevníka král. Česk. a r. 1784 až za vicepresidenta zemského soudu, načež zemřel v Praze dne 28. dubna 1799. Syn jeho František zdědil statek Troji a dcera Jindřiška Nalžovice. Bratr Jana Václava, Josef Antonín, byl roku 1744 radním u tribunálu moravského a od r. 1770 pánem na Kosové hoře v Čechách, kterou vdova jeho Terezie r. 1784 prodala poručenství knížete Josefa Františka z Lobkovic. Františkem A-lem vymřela tato rodina po meči r. 1832 a posledním členem jejím vůbec byla Marie, dcera Josefa svob. pána A-la z Astfeldu zemřelého roku 1827, která se provdala za svob. pána Fleissnera z Ostrovic na Novém Sedlišti na Plzeňsku, kde nejvíce památek rodinných po A-lích se zachovalo. Erb A-lů původní byla krokev bílá na černém štítě se dvěma bílými růžemi nahoře a jednou dole, kterýžto erb polepšen jest r. 1665 černým orlem v zlatém poli. Když se A. stali svobodnými pány roku 1755, sloučeny jsou s jejich erbem erby Koňasů z Vydří, Franchimontů, Kurzbachů z Trachenberku a Vítů ze Rzavého. Klř.