Ottův slovník naučný/Alpes

Ottův slovník naučný
Alpena	Alpes	Al peso

Údaje o textu
Titulek:	Alpes
Autor:	Vojtěch Mayerhofer
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 948–949. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Alpes-de-Haute-Provence
Související články ve Wikipedii: Hautes-Alpes, Alpes-Maritimes

Alpes [alp], Alpy, pojmenování tří departementů francouzských:

1. Basses-A. [bas-alp], Dolní Alpy, depart. v jihových. Francii, čásť bývalé Horní Provence, hraničí s departementy hornoalpským, drômeským, vaucluseským, varským, mořskoalpským a Piemontem, maje rozlohu 6954 km². Jest téměř všecek prostoupen větvemi a výběžky Přímořských a Kottických Alp, jež na hranicích italských dostupují výše 3400 m; horstvo departementu vrcholí v Gardské skále (3995 m). Podnebí jest celkem studené a proměnlivé, ale zdravé: v některých údolích tak mírné, že v nich rostou mandlovníky, fíky, olivy, pomoranče, víno (Mées), morušníky, zvláště pak znamenité slívy (»brignoles«, »pistoles«), kdežto v horách, z velké části pustých a dlouho sněhem pokrytých, jest drsnější a tudíž zde polní hospodářství jest namáhavé a nedosti výnosné. Za to na hojných alpských pastviskách po celé léto chová se na půl millionu ovcí, jež na zimu shánějí se na roviny crauskou a camargueskou. Doluje se na olovo, měď, vismut a lignit, a také dobrý mramor se láme. Minerální vody a lázně jsou v Digne a Gréoulxu. Průmysl departementu jest nepatrný záleže hlavně ve slévání železa a vlnařství; též hedvábnictví se pěstuje. Svlažován jest depart. řekou Durancí a jejími přítoky, kteréž jsou na pr. břehu: Jabron, Largue, Coulon, na levém: Ubaye, Sasse, Bléone, Asse a Verdon. Od sev. k jihu protíná jej žel. trať grenoble-marseilleská zdélí 64 km. Departement má 129.494 ob. (1886), mezi nimi 4156 cizinců, žijících v 5 arrondissementech (Digne, Barcelonnette, Castellane, Forcalquier, Sisteron), 30 kantonech a 281 obcích. Hlavním jeho městem a zároveň sídlem diécése jest Digne, odvolací soud nalézá se v Aix; opevněna jsou města: Tournoux, Barcelonnette, Saint-Vincent, Sisteron, Seyne a Colmars.

2. Hautes-A. [ót-alp], Horní Alpy, depart. na severní straně předcházejícího ležící, jihových. čásť bývalého Delfinátu, obklíčen jest depart. dolnoalpským, drômeským, isčreským, hornosavojským a na východě hraničí s Italií maje rozlohu 5589 km². Jest to veskrze hornatina, zvláště na severu, jejíž nejvyšší hory jsou: Pic d'Arcine čili des Agneaux (4105 m), Meije (3986 m), Pelvoux (4103 m), Mont Ollan (3883 m) a Trois Ellions (3500 m). Pro vysokou polohu země (v průměru 800 m n. moř.) jest podnebí celkem chladné, půda nevalně úrodná a jen z malé části vzdělána, avšak nalézají se zde pěkné pastviny, jichž použito k dosti rozsáhlému chovu ovcí a zvláštního druhu koz s jemnou vlnou. V lepších polohách pěstuje se ještě víno a ovoce, a také hojně rostoucí kaštany přispívají k výživě obyvatelstva, které však pro chudost země občasně i v cizině hledá výdělek. Půda jest dosti bohata na olovo, měď, železo a uhlí, též se zde nalézá pěkný mramor, žula a křída (u Briançonu); léčivé prameny jsou v Plande-Phasi, Monétieru a v St.-Pierre d'Argenson. Průmysl nepatrný, koželužny, tkalcovny na plátno a látky vlněné, mnoho pil. Značnější řeky departementu jsou Buech, Durance a Drac, západní jeho čásť protíná dráha grenoble-marseilleská s odbočkou do Gapu. Obyvatelstva r. 1886 měl 122.924, mezi tím 4511 cizinců ve 3 arrond. (Gap, Briançon, Embrun), 24 kant. a 189 obcích. Hlavním městem a sídlem biskupa jest Gap, odvolací soud nalézá se v Grenoblu; opevněna jsou místa: Briançon, Mont-Dauphin, Embrun a Queyras.

3. A. Maritimes [alp maritím], Přímořské Alpy, depart. v jihových. cípu Francie, zřízený teprve r. 1860 z části departemvarského (Provence) a hrabství Nizzy od Italie nabytého, jest ohraničen Piemontem, Středozemním mořem a depart. varským a dolnoalpským zaujímaje plochu 3916 km². Jest hornatý a všecek až k moři prostoupen Mořskými Alpami a jejich výběžky, jež svými vysokými hřbety zadržují severní větry, tak že departement pro své zdravé, velkým změnám nepodléhající podnebí má pověst světovou. Kdežto severní hornaté kraje pokryty jsou bujnými pastvinami a hustými lesy, stkví se rozkošný pobřežní pás bohatou jižní květenou a v jeho lahodný, vonný, stálými mořskými vánky osvěžovaný vzduch rok co rok spěchají tisícové cizinců. Po celém pobřeží, jež majíc 95 km zdélí vůbec jest příkré a hojně rozčleněné, viděti jest krásné letohrady a hôtely mezi sady olivovými, pomorančovými a granátovými. Kromě vydatného rybolovu (anšovky nizzské a fréjuské) zabývá se obyvatelstvo čilým obchodem pobřežním a také značnou průmyslovou činností ve větších městech; zejména tovární výroba bylinných trestí a voňavek dospěla velkého rozkvětu. Vyváží se množství sušeného ovoce a oliv. Větší řeky departementu jsou Brague, Loup, Cagne, Var a Paillon, v létě klidně tekoucí, mělké, v zimě však dravé bystřiny. Železná dráha janovskomarseilleská táhne se podél celého pobřeží. Obyvatelstva r. 1886 napočteno 238.057, mezi těmi 45.415 cizinců, ve 3 arrondissementech (Grasse, Nizza, Puget-Théniers), 26 kantonech a 152 obcích. Hlavním městem depart. a sídlem biskupa pro arrond. nizzský a pugetthénierský jest Nizza (franc. Nice); Grasse patří k diécési fréjuské. Opevněná místa: Antibes, St. Marguerite, St. Laurent a Villafranca; přístavy: Cannes, Golfe de Jouan, Antibes, Nizza, Villafranca, Saint-Hospice a Mentone. f.