Ottův slovník naučný/Almužník

Ottův slovník naučný
Almužna	Almužník	Almwich

Údaje o textu
Titulek:	Almužník
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 941. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Almužna

Almužník (eleemosynarius, franc. aumônier), zvláštní úřad duchovní při dvoře papežském, jakož i při rozličných dvorech knížecích. 1. Při dvoře papežském vyskytuje se a. již v VI. století; původním úkolem jeho bylo spravovati peníze, z nichž almužna se udělovala. Později úloha ta značně se rozšířila a nyní jest a. jedním z předních domácích prelátů, jest vždy arcibiskupem in partibus a trůnním assistentem. Pokud trval stát církevní, byl a. nejvyšším dozorcem všech ústavů dobročinných a chudinských. Úřad a-a není doživotný, ale trvá, pokud panuje papež, od něhož byl a. jmenován. Také patriarchové cařihradští a některé kláštery měli a-a, který bývá jmenován též bursarius. 2. Mezi panovníky světskými měl nejdříve a-a král francouzský Filip Krásný; kompetence tohoto úřadu časem velice se rozšířila a též počet a-ů rostl, tak že již v XV. st. přední mezi nimi jmenuje se velkoalmužníkem. Tento měl dozor nade vším duchovenstvem dvorským a nad královskými ústavy dobročinnými. Tím, že navrhoval králi kandidáty pro biskupství a jiná beneficia, nabyl velikého vlivu a požíval všeobecné vážnosti. Za francouzské revoluce úřad ten zrušen, Napoleonem I. však zase obnoven; když pak Ludvík Filip jej byl znovu zrušil, obnovil úřad ten zase Napoleon III. Při dvoře španělském má a. podobnou pravomoc jako ve Francii. V Anglii hodnost a-a (Lord High-Almoner) bývá obyčejně spojena s důstojenstvím biskupa oxfordského.