Ottův slovník naučný/Allonge

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Allonge
Autor: Bohuslav Raýman, Emil Herrmann
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 926–927. Dostupné online
Licence: PD old 70

Allonge [alo͡nž], franc., přívěsek, nástavek, prodloužení: 1) Skleněná, široká trubice zahnutá i vytažená v trubku užší, kterou připevňují chemikové dole ku chladiči, vypouštějíce jí páry chladičem zkapalnělé do jimadla. Rn.

2) A., alonge [alo͡nž], ve směnečnictví prodloužení směnky, přívěsek ke směnce. Když se směnka girem tolikrát převádí, že rub směnky nestačí pro rubopisy, připojí se ke směnce pruh papíru, obyčejně stejně široký a dlouhý jako směnka, a na tomto přívěsku píšou se dále rubopisy. Týž přilepí se k rubu směnky na té straně, kde se nachází adressa směnečníkova, tedy na levo, aby v tom případě, kdyby jakoukoliv náhodou se utrhl, nebyl spolu utržen podpis vydatelův nebo příjemcův. Na té straně přívěsku, která tvoří pokračování rubu směnky, přidávají se další rubopisy, a žádá opatrnost, aby poslední rubopisec (indossovatel, girant) na směnce napsal indossaci a podpis svůj tak, aby přepsán byl rub směnky i přívěsek; na druhé straně přívěsku naznačí se, že jest to přívěsek, i připojí se obsah směnky, asi takto: »Přívěsek ku první směnce na ...... zl., vydané panem ...... v Praze dne ...... na pana ...... v ...... ku placení dne ...... na řád pana ......« Nestačí-li první přívěsek na gira, připojí se k němu další nástavek. –nn.