Ottův slovník naučný/Allier

Ottův slovník naučný
Alliensis dies	Allier	Allier (osoby)

Údaje o textu
Titulek:	Allier
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 918–919. Dostupné online
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Allier (řeka)
Související články ve Wikipedii: Allier (departement)

Allier [aljé], starý Elaver, Elauris, Alaricus, řeka francouzská, vzniká v Lozèreských horách, u samoty Chaballieru ve výši 1425 m n. m., protéká směrem sev. departementy lozèreský, haute-loireský, puy-de-dômeský, allierský, nièvreský a cherský, kde vtéká s levé strany do Loiry u vsi Bec d'Allier, 5 km pod Neversem; délka toku jejího činí 430 km, splavna jest na 245 km počínajíc u Brioudu, a úvodí její páčí se na 17.500 km² Větší přítoky: na pr. bř. Senouire, Dore, Sichon, na l. bř. Chapeauroux, Seuge, Arcueil, Couze, Crouze, Morges, Sioule, Queune. – Podlé ní nazván v samém středu Francie Allierský departement, jenž obklíčen jest departementy loireským, puy-le-dômeským, creuseským, cherským, nièvreským, saône-et-loirským. Skládaje se z velké části býv. krajiny Bourbonnaisu a pohraničního území Auvergně (kanton ebreuilský) jest hornatý zvláště v krajích jihovýchodních, kde horou Puy de Montoncel (1292 m) dosahuje svého vrcholu. Velkou čásť departementu zaujímá žulová vysočina s rozsáhlými lesy a vřesovisky. Zde jest podnebí drsné a měnivé, kdežto v sev. rovinách jest mírnější. Půda jest bohata na uhlí kamenné, mramor, pískovec a kámen stavební, též se v ní nalézá hojně železné rudy a hlíny porculánové. Minerální vody prýští se na mnohých místech, a nejvíce navštěvovaná místa lázeňská jsou Vichy, Néris, Saint-Yorre a j., nad jiné pak Bourbon l'Archambault, původiště král. rodu francouzského. Departement zaujímá plochu 7308 km², na nichž žijí 424.582 franc. příslušníci a 684 cizinci (1886). Hlavní výživy poskytuje obyvatelstvu pokročilé polní a lesní hospodářství, zejména daří se zde obilí, cukrovka, brambory, víno a moruše; velmi značný jest též výtěžek z dubových lesů. Rozsáhlou měrou pěstuje se chov dobytka vepřového, na vřesovištích též krmného rohatého a silných koní, výtečné ryby zdejší zásobují Paříž a chvalnou pověsť má kozí sýr zvaný roujadou. Také činnost průmyslová značně pokročila od té doby, co počalo se dolovati v pánvích uhelných; dolů uhelných jest nyní 14, a roku 1882 vytěženo z nich již 940.725 tun. Čilý průmyslový ruch záleží ve výrobě železa, oceli, zboží kovářského a nožířského, porculánu (Lourcy, Champroux), majoliku, skla, zrcadel, mlýnských kamenů, koží, punčoch, kloboukův aj. K tomuto rozkvětu průmyslovému přispívá dostatek kommunikačních prostředků: dobré silnice, splavné řeky A., Cher a Loira, železniční trati tourclermontská a orleans-lyonská s několika odbočkami a průplav roanne-digoinský, 18 km dlouhý. Hlavním městem departementu, jenž rozdělen ve čtyři arrondissementy (Moulins, Gannat, Montluçon, La Palisse) a 28 kantonů s 321 obcí, jest Moulins-sur-A., zároveň hlavní místo diécésální. Appellační soud jest v Riomu.