Ottův slovník naučný/Alkovna

Ottův slovník naučný
Alkoven	Alkovna	Alkuin

Údaje o textu
Titulek:	Alkovna
Autor:	Jindřich Fialka
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 900. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Alkovna

Alkovna (špan. alcoba, ital. alcova, franc. alcôve, z arab. al-kubba = kabinet), přístěnek, slove pokoj přilehlý k pokoji jinému, ale sahající do traktu zadního při budově dvoutraktové, který však nemá přímého světla, nýbrž osvětlen jest okny pokoje přilehlého. A. jest jaksi prodloužení do hloubky pokoje před ní se nacházejícího, a to buď v celé šířce, aneb jen v nějaké části šířky téhož pokoje, tak že obyčejně nemívá dveří. Hodí se velmi dobře za ložnici, poněvadž světlo v a-ě jest vždy slabé. V uvedeném případě zastírá se ještě prostor, kterým souvisí a. s pokojem předním, řasnatými záclonami. A. obyčejně nemívá kamen, vytápí se již při tom, když se vytápí před ní se nacházející pokoj. Mnohdy bývají a-ny též úplně od předního pokoje zdmi odděleny a dveřmi z téhož pokoje přístupny. Osvětlují se buď zasklenými dveřmi aneb oknem, které vede z a-ny do předního pokoje. V starých domech se často s a-nou setkáváme; při řešení novomodním vyskytuje se však a. málo kdy, poněvadž se skorem vždy dovede dělení místností přizpůsobiti tomu, aby každý pokoj měl světlo přímé. Fka.