Ottův slovník naučný/Aljaska

Ottův slovník naučný
Aljas	Aljaska	Aljbertini

Údaje o textu
Titulek:	Aljaska
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 880–882. Dostupné online
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Aljaška

Aljaska, Aljaksa, Alaska, Alaška, jméno poloostrova a territoria v sev. Americe, vzniklé zkomolením aleutského slova »Alašak«, značícího »pevninu«. Původně užíváno ho jen o poloostrově, ale r. 1867 přijato od Spojených Obcí severoamerických za jméno territoria zvaného dříve »Ruskou Amerikou«. 1) A., poloostrov v severozáp. končinách sev. Ameriky mezi Severním Ledovým mořem na severu, mořem Beringovým na západě a Tichým okeánem na jihu; souvisí mezi zálivy Cookovým a Bristolským s pevninou a táhne se na jihozápad. Zaujímá rozlohou svou asi 22.000 km². Vysoké pásmo horské, které po celé délce ji pokrývá, tvoří se sousedními Aleutami, rovněž hornatými, hranici v podnebí, květeně a zvířeně mezi mořem Ledovým a Tichým okeánem. Sever pod vlivem studených proudů mořských má podnebí arktické, ledové větry, mlhy a bouře, břehy jsou pusty a obydleny zvířaty pásma polárního, kdežto na jižním pobřeží jeví se teplejší proudy tichomořské a podnebí mírnější, vyskytují se lesy, a časem zalétá sem i kolibřík, příslušník pásma tropického.

2) A., territorium Spojených Obcí severoamerických, zaujímá nejzazší severozápad americký. Na severu ohraničena jest mořem Ledovým, na záp. mořem Beringovým, na jihu Tichým okeánem, východně pak hranice proti Britské Americe táhne se nejprve po 141° záp. délky až k hoře sv. Eliáše, odtud pak po hřebenu pobřežních hor až k zálivu Portlandskému nevzdalujíc se nikde přes 55 km od pobřeží. Rozloha její zaujímá 1,376.280 km². K territoriu tomuto náležejí také četné ostrovy rozložené podél břehů A-ky, ostrov sv. Vavřince, sv. Matěje, sv. Michala, Nunivak oddělený od pevniny úžinou Etolinskou, Pribylovy ostrovy, Sumaginské ostrovy, Kaďjacké souostroví, kteréž úžina Šelikova od pevniny odlučuje; největší však skupina ostrovů nachází se na jihovýchod, kdež zvláště vynikají: Čičagov, Baranov, Kruzov, Admiralitní ostrov, Kuprijanov, souostroví prince Waleského, Revilla Gigedo a Gravina. Pobřeží A-ky je mohutně rozčleněno, zvláště na záp. a na jihu, a jsouc až na nepatrné výjimky hornato, má neobyčejné množství mysu a srázných výběžků. Zálivy soustřeďují se hlavně na západě a na jihu. Povrch A-ky není posud dostatečně prozkoumán. Horstvo jest pokračováním hornatiny, která pokrývá Britskou Kolumbii a vstupuje na pudu A-ky dvojím pásmem. Pobřežní pásmo povahy vulkanické táhne se těsně při břehu mořském až na poloostrov Kenajský rozděleno jsouc v několik skupin: na sev. až k mysu Spencerovu nazývá se Coast Range s horami Mt. Crillon 4115 m, Mt. Fairweather 4721, odtud až k Měděné řece vypínají se Alpy sv. Eliáše (hora sv. Eliáše 5822 m, Mt. Cook 4880, Mt. Vancouver 3990 m a Mt. Wrangel, jejž poručík Seton Karr za nejvyšší bod A-ky prohlašuje 6100 m, dále na západ Chugačské Alpy až k zálivu Cookovu a ústí řeky Sušetno, na jihozáp. pak od něho odbočuje pohoří Kenajské až k mysu Alžbětinu. Vých. pásmo, nižší než hory přímořské, jest pokračováním hlavního hřbetu Skalných hor a táhne se v mohutném oblouku nejprve na záp., potom na jihozápad, nazývajíc se až k jez. Iljamně Alaskan Range (Mt. Redoute, Iljaminsk 3678 m dosud činná sopka), odtud pak pokračuje na poloostrově A-sce pod jménem Aleutských hor (hora Veujaminova, hora Pavlova). Na sev. i záp. vysílá pásmo toto četné výběžky. Mezi horskými hřbety rozkládají se zvláště v poříčí řek na pobřeží záp., na severu a na poloostrově Kenajském četné močály, které sotva po 4 měsíce bývají ledu prosty. Vodopis A-ky je jednoduchý. Největší řekou její jest Jukon, nazývaný tak od Indiánů ve vnitrozemí, kdežto Eskymáci při ústí osedlí Kvikhpak jej jmenují; vznikaje na území Britské Ameriky stokem řek Lewisu a Pelly u Ft. Selkirku teče nejprve na severozápad, u Ft. Jukonu obrací se přímo k záp. a ústí do moře Beringova. Velikost jeho není dosud přesně určena, avšak poručík Schwatka plavil se po něm r. 1882–83 již na 3300 km, a množství vody jeho přesahuje prý daleko i vodstvo při ústí řeky Mississippi. Jest splavný i pro největší parníky a tvoří důležitou cestu obchodní pro kupce s kožešinami. Na prav. břehu přijímá přítoky Porcupine, Nuchuklikatak, Koyukuk a j., na levém White, Tananu, Noyakakat, Innoka a j. V území sev. od Jukonu jest množství velkých řek, vlévajících se vesměs do moře Ledového; z jižních velikostí a důležitostí nejblíže k Jukonu se řadí Kuskokwim, spějící rovněž do moře Beringova; délka jeho páčí se přes 1000 km a splavnost nejméně na ⅓ délky. Podnebí A-ky je v sev. částech arktické, ale v již. krajinách přímořských teplejší, nicméně tak vlhké, že orby nikde nelze provozovati. Směrem do vnitrozemí ubývá deště, za to však přibývá sněhu. Sitcha na ostrově Baranovu má střední teplotu +6,5° C., avšak po 240 dní v roce prší, padá sníh, aneb panuje hustá mhla. Srážky dešťové páčí se na 2100 mm. Poříčí Jukonu má střední teplotu –4° C. (nejvyš. zima –51 až –57° C., nejvyš. teplo +21 až 27° C.) a tu opět na pobřeží jest tepleji než v nitrozemí (Ft. Jukon na 66° 34' s. š. má –8,4° C., Michajlovsk nad ústím Jukonu jen –1.5° C.). – Nerostné bohatství je dosud málo známo, neboť výpravy za tím účelem vyslané nemívaly dostatečných prostředkův, aby otázka ta byla určitě rozřešena. Nalezeny sledy zlata. stříbra, olova, mědi i železa a uhlí, o němž však nebylo ještě stanoveno, zdali ložiska jeho jsou dosti bohatá. U Sitchy shledán vismut a krásný mramor. – Květena A-ky v jižních částech podobá se oregonské, ostatně však jest arktická. Hory na již. pobřeží Tichého okeánu pokryty jsou hustými lesy, mezi nimiž převládají jeden druh borovice, jalovec a žlutý cedr. Srstky vyskytují se v lesích skoro po celém territoriu, tvoří houštiny a plodů jejich užívá se za lék proti kurdějím a následkům špatného zažívání, v končinách těchto obyčejným; rovněž hojny jsou brusiny a ostružiny. Obilí pro nepříznivé podnebí nelze pěstovati, jenom zemčata, řípa a některé zeleniny se daří. – Ze zvířeny vyskytují se tuleň, mrož, medvědi, vlci, lišky, kuny, vydra zemní i mořská, bobr, veverka, sob, zajíc a j., hojnost divokých hus a kachen, které se tu v létě hnízdí, kolibri, a 19 druhů sladkovodních ryb. – Obyvatelstvo A-ky je velmi řídké; podlé censu r. 1880 počítá se 33.620 d. (tudíž 0,03 na 1 km²), nejvíce Eskymákův (Innuitův) a Indiánův. Eskymáci (17.517 d.) zaujímají sev a záp. pobřeží, poloostrov Kenajský a ostrov Kaďjak (Kadijak), Aleutové (2145d.) západní čásť poloostrova A-ky, ostatek osídlen Indiány, z nichž Athapaskové (Tinnehové 4237 duší) sídlí ve středu territoria kolem Jukonu až k jižnímu pobřeží, Thlinkitové (Kološové 6757 duší) zaujímají jihových. končiny a Hajdaové (780 d.) obývají na ostrovech prince Waleského. Ostatek připadá na bělochy (430 duší) a kreoly (1746 duší). Od té doby počet bělochů se zvýšil, zvláště na jihovýchodě, kdežto domorodců, hlavně na poloostrově A-sce a ostrově Kaďjaku, ubývá následkem zavlečených nemocí (neštovice, syfilis). Pokud domácí obyvatelstvo není ve službách obchodních společností, zabývá se výhradně lovem ryb a zvěře. Ruští missionáři obrátili značnou čásť jich ke křesťanství a za tou příčinou býval v A-sce ruský biskup s několika popy, jejichž sídlem byla Sitcha. – O průmyslu při A-sce nemůže býti téměř řeči, jenom hornictví dosud ještě v plenkách jsoucí zasluhuje zmínky. Dobývání zlata se vzmáhá (1881 v ceně 13.000 dollarů, 1882 v ceně 240.000 doll.), mimo to ustavily se v nejnovější době v S. Francisku společnosti k dobývání ostatních kovův, uhlí a jiných nerostů. Za to však obchod již nyní je značný a možno, že v budoucnosti nabude rozměrů velikých. Hlavními předměty vývozu jsou dříví, kožešiny a ryby. Prvé místo na ten čas zaujímají kožešiny, a ruskoamerická společnost obchodní měla ohromný zisk z obchodu s kožešinami. Honba musila v posledních létech býti obmezena, poněvadž provozována v takových rozměrech, že bylo se obávati vyhynutí zvěře. Roční výnos koží páčí se na 162.000 v ceně 2,145.000 doll. Odváděná daň obnáší 315.000 dollarů. Od r. 1870 soustředěn obchod tento v rukou Alaska Comercial Company, kteráž od Spojených Obcí obdržela na 20 let v držení Pribylovy ostrovy, nejdůležitější stanoviště pro sbírání kožešin. Rybářství A-ky vzrůstá každoročně a stane se pro západní Spojené Obce nejspíše tím, čím bývaly břehy Nové Země pro okeán Atlantský. Ačkoli spotřeba domácí je ohromná, stoupá vývoz ryb ustavičně, tak že od r. 1866 dovoz ryb z vých. břehův amerických do San Franciska téměř ustal a spotřeba tamější z A-ky se uhrazuje. R. 1881 počítáno ulovených tresek (u ostrovů Šumaginských) na 500.000, lososů (poříčí Jukonu, ostrov Kadjak, záliv Cookův) 22.000 beden, mimo to z lovu velryb vyvezeno 354.000 lib. kostice v ceně 850.000 doll., 150.000 lib. mroží zuboviny za 9000 doll., 21.000 barrelův rybího tuku za 280.000 doll. R. 1880 ustavila se Continental divided Railway Company, mající účelem vystavěti železnici z A-ky až do Mexika. U vývoji svém bude A. využitkována hlavně San Franciskem, na němž v ohledu obchodním na dlouhou dobu zůstane závislou. – V ohledu administrativním nemá A. dosud zřízení territoriálního, nýbrž podléhá správě velitele ve vojenském okresu pacifickém a některý parník státní kotví obyčejně před Sitchou. – Objevení A-ky náleží době poměrně nedávné. Kozák Dešněv proplul sice již roku 1648 úžinou Beringovou, ale systematické zkoumání krajin těchto počalo teprve po smrti Petra Velikého. Panovník tento před smrtí svou napsal vlastní rukou návrh výpravy chystané ke zjištění, zdali Asie na východě souvisí s Amerikou, a aby říše ruská v krajích těch se rozšířila. Carevna Kateřina vypravila Beringa a Čirikova, aby provedli tuto čásť závěti Petrovy. Bering r. 1728 dospěl až k 61° 18' sev. šíř. a spatřil břeh americký a r. 1741 plavě se podél ostrovů Aleutských dospěl až k souostroví Šumaginskému. Cirikov mezitím prozkoumal čásť pobřeží amerického, a když Bering téhož roku zemřel, vrátil se na Rus. Po těchto cestovatelích podniknuto ze Sibiře několik loveckých výprav na A-ku, zejména vydali se tam 1749 kozácký hetman Basov a 1760 kupec Andrejan Tolstoj, kteří o své vůli po zemi cestovali a od domorodců kožešiny kupovali. Vedlé nich podnikli výpravy vědecké Glotov, Synd, Krenitzen, Levašev a William Coxe. Veliký plavec anglický, James Cook, pronikl do moře Ledového a seznal poprvé pravou povahu moře rozdělujícího obě souše. Roku 1787 zřídila se prvá společnost k vedení obchodu v A-sce a carevna Kateřina II. poskytla jí bez úroků půjčky 200.000 rublů. Společnost tato svěřila správu A-ky kupci Baranovu, kterýž založil 1790 na ostrově po něm nazvaném osadu Sitchu, jež stala se střediskem ruské správy a hlavním městem A-ky. R. 1797 spojily se různé obchodní společnosti v jednu s názvem »Ruskoamerická společnost«, kteráž od cara Pavla 1799 obdržela na 20 let výhradní právo ke kupčení v Ruské Americe a území bylo jí pod vládou rus. ke kolonisaci propůjčeno, kteréžto privilegium r. 1820 a 1840 obnoveno jest. Když však v polovici tohoto století rozpočet společnosti stálý schodek vykazoval, žádala tato, aby Rusko samo vedlo náklad na správu osad. Následkem toho snažila se vláda ruská zbaviti se území toho a nabídnuvši A-ku nejprve Anglii ke koupi shodla se posléze 1867 se Spojenými Obcemi severoamerickými, kterým ji za 7,200.000 doll. postoupila. Vláda Spoj. Obcí dostavši A-ku ve své držení snaží se blíže seznati obyvatelstvo, poměry zeměpisné i přírodní a za tou příčinou vyslány do nového territoria různé kommisse, které se zabývaly jednak vyměřováním a zkoumáním pobřeží, jednak studiem přírodního bohatství země. R. 1880 nařízeno prvé sčítání lidu; toto provedl Ivan Petroff a podal potom i o ostatních poměrech A-ky zprávu, na ten čas nejdůkladnější. – Literatura: Petroff, Report on the population, industries and resources of A. Depart. ofthe Int. Census office. Washington 1884. Dall. A. and its resources. Boston 1880; Notes of Aljaska Boston 1881; The native tribes of A. Proceed. Amer. Assoc f. the advanc. of Science. Sv. XXIV. 1885; Jakson, A. Nový York 1880; Wardmann, A trip to A. San Francisco 1884; Willard, Life in A. Filadelfie 1884; Krause, Die Thlinkit-Indianer. Jena 1885.