Ottův slovník naučný/Alizarinový inkoust

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Alizarinový inkoust
Autor: Bohuslav Raýman
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 880. Dostupné online
Licence: PD old 70

Alizarinový inkoust připravuje se vařením upravených duběnek (nejlépe alepských, 42 díly) s 3 díly praeparátu kořene mořeny (garance) a vodou celkem na 120 dílův. Roztok se sfiltruje a přidá se 1(1/5) roztoku indychového a 5(1/5) skalice zelené, na konec přidají se 2 díly octanu železitého. Inkoust ten nehoustne a maje indych nesází tanat železa, aniž plísně se ho chytají. V obchodě jsou též destičky suché, upravené z veškerých součástí a-ch i-ů, kteréž třeba pouze v 6 d. vody rozpustiti, aby upraven byl a. i. Inkousty tím jménem prodávané neobsahují časem ani mořeny, nýbrž jiné látky (arabskou gumu, kyselinu šťavelovou a j.). A. i. Winternitzův jest roztok 100 č. prášku duběnkového v dřevném octu (na 1200 č. roztoku celkem). V tom rozpouští se 12 d. zelené skalice a 30 d. gumy arabské. Po několika dnech se přidá něco roztoku karminu indychového a zředí na 1500 částí. Inkoust ten jest velmi pěkné barvy namodralé. (Podrobněji viz de Champour a F. Malepeyre, De fabrication des encres, Paříž 1875.) Rn.