Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Alignement

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Alignement
Autor: Jan Kaftan, Kristian Petrlík, Karel Regal
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 172. Dostupné online
Licence: PD old 70
Č. vyobr. 158.

Alignement [aliňma͡n], fr., tolik co směr přímý, čára přímá, podlé šňůry, po šňůře: 1) A. v zeměměřictví, přímka procházející dvěma body, na poli i na stolku měřickém přesně ustanovenými, která slouží k orientování desky měřické a ke stanovení dalších bodů jako základna; koncové body takové, zvláště označené, jsou objekty a-u. – 2) A. ve stavitelství inženýrském, směr trati silniční, železniční nebo průplavní; říká se, že a. jest tím příznivější, čím méně oblouků v trati a čím více přímek. – 3) A. ve stavitelství pozemním, stavební čára jednotlivého domu i celé řady domů. – 4) A., také pierres alignées, řady kamenů keltských, rovnoběžně a svisně postavených, až 8 metrů vysokých, kteréž asi podobně jako řady sfing egyptských označovaly přístup ke svatyni; v Carnacu u Quiberona ve Francii nalezeno 4000 takových kamenů v 11 řadách. Kf.5) A. hvězdářský jest přímka v duchu od hvězdy k hvězdě vedená za tím účelem, aby se z nějakého známého skupení hvězdného nalezla jiná hvězda na obloze. Tak nalezneme např. následujícím a-em hvězdu polární: vyhledavše souhvězdí Velký Vůz (Velký Medvěd), každému známé, vedeme hvězdami zadní kola znamenajícími přímku nahoru, až přijdeme na jasnou hvězdu poněkud na pravo od směru přímky, jak z vyobr. č. 158., dle mapy Littrova zhotoveného, viděti, která patří ke skupině sedmi hvězd podobně seřaděných, ale hvězdy jsou blíže u sebe a voj na opačnou stranu obrácená; souhvězdí toto nazývá se Malý Vůz (Malý Medvěd), a ona jasná hvězda, ku které jsme a-em z Velkého Vozu přišli, a která jako by byla koncem voje Malého Vozu, jest hvězda polární. Takových a-ů jest mnoho, některé obsahuje Studničkův Všeobecný zeměpis (v Praze 1881). – 6) A. ve francouzském zákonodárství jest čára, která panství (domaine) cest veřejných, na příklad silnic, řek splavných a p., dělí od majetku sousedního; praví se zřejmě »panství« a nikoli pouze cesty veřejné, protože a. může jíti i majetkem sousedním. Neníť na př. dovoleno stavěti domy podél silnic hned u lavičky neboli krajnice, nýbrž musí se ustoupiti tak daleko, jak správa veřejná usoudí, hledíc k bezpečí, k veřejné čistotě, k volné kommunikaci a pod. Proto také nespadá a. s čarou mezníkovou nebo mezemi cest veřejných, a byla by to v příkladě shora uvedeném naše stavební čára. Dáti a. znamená, vytyčiti dělící tu čáru ve skutečnosti; a-em nazývá se pak i řízení, spis, kterým se poloha této čáry stanoví. Plk.7) A. v tělocviku a vojenství: čára zřizovací, vytyčená (Chargenlinie) mužstvem nebo praporečky, dle níž sbor má se postaviti nebo říditi na pochodu. Řízení čelné děje se hledem na pravo neb na levo, řízení bočné zákrytem (Aufdecken). Při řízení čelném řadí se muž vedlé muže tak, že ramena i paty všech jsou v jedné čáře a každý vidí pouze svého souseda. Při zákrytu staví se muž zadní přesně za svého popředníka; podobně řady, čety a celé oddíly. Odtud značí alignementový pochod postupování jednotlivých sborů vojenských v rovné čáře. Rg.