Alhambra, starodávný hrad, jenž se vypíná na způsob Vyšehradu nad městem Granadou, bývalý palác maurských králů granadských. Z ulice de los Gomeles stoupá se k němu zvolna krásnými zahradami a veřejnými procházkami. Nejprve projdeme starou hlavní branou de Justicia, pak rovněž starou vnitřní branou del Vino. Tou vstupuje se na náměstí cistern (de los Algibes). V levo od tohoto náměstí na záp. konci podlouhlého návrší stojí Alcazaba, nyní trestnice. Jest to nejstarší čásť hradu a na nejnepřístupnějším místě. V pravo náměstí stojí nedostavěný palác Karla V. O něco dále za ním vyhlížejí holé, netušené krásy skrývající zevnější zdi domu královského (Casa Real). Tak se totiž jmenuje dnes to, co z bývalého paláce maurských králů zbylo. – Kolem Karlova paláce přichází se jihovýchodním směrem ulicí Real podlé farního chrámu a ulicí a náměstím S. Francisco na veliké prostranství Alhambra Alta, které se rozprostírá až ke druhému, vzdálenějšímu konci návrší. Několik domů, krásné zahrady a jeden klášter zaujímají nyní celou tuto jihovýchodní končinu hradní, kde stávala kdysi skvělá a veliká mešita Muhammeda III. a dům kádího. Ještě za válek Napoleonských stály, ale dnes po nich není již ani stopy. – Zdi hradební opatřeny věžemi, jež sloužily na jihozáp. straně k hájení, na severovýchodní, přírodou lépe chráněné straně za příbytek sultánovi a jeho harému. Největší všech věží, věž Comares, jest jádrem dvora královského, do něhož se vstupuje malou brankou na jihozáp. konci dvora de la Albérca mezi Karlovým palácem a malou mešitou přímo z náměstí de los Algibes, a tak se navštěvovatel ocitne pojednou uprostřed tohoto začarovaného zámku. Dvůr de la Albérca (viz půdorys č. 1.) s rybníkem jest nejrozsáhlejší prostor dvora král. (37,85 m × 22,5 m). Prostředek zabírají v celé délce úzký čtyřrohý rybník, na obou kratších stranách dvora jsou loubí, k jižní přistaven Karlův palác. V ose severní vstupuje se do předsíní de la Bárca (požehnání) do sálu vyslanců (de los Embaxdores.) (Viz půdorys č. 2.) Tato nádherná síň jest ze všech místností dvora král. největší (11,24 m2) a nejvyšší (19 m). Sloužila za audienční síň. Nalézá se ve jmenované mohutné věži Comares. Na vých. straně oddělen ode dvora de la Albérca mělkým traktem dvorek de la Mexquita (mešity), přes který se vchází do malé mešity, Karlem V. v kapli přeměněné. K východní straně dvora de la Albérca, proti mešitě, připojují se lázně, malé sice, patrně jen pro soukromou potřebu zřízené, ale vzorně rozdělené a skvostně upravené, a proti brance z náměstí de los Algibes prochází se dvěma mělkými trakty pod loubí dvora Lvího (de los Leónes). (Viz půdorys č. 3. a vyobrazení č. 155.) Dvůr de los Leónes jest jako oba již jmenované dvory pravoúhlý, zdélí 37 m, zšíří 20 m. Zmíněným vchodem vstupuje se osou západní užší strany pod kolonádu štíhlých sloupů z bílého mramoru. stojících buď po jednom, buď ve skupeních. Kolonáda ta jde kolem celého dvora. Jméno má dvůr ten od dvanáctiboké fontány alabastrové, spočívající na 12 lvech z bílého mramoru. – Na protější, východní straně leží za kolonádou síň soudu (del Tribunál, viz půdorys č. 4.), pamětihodná figurálními malbami. Síň tato jest vlastně jen širší chodba s připojujícími se k ní hlubšími přístěnky. V ose jižní, delší strany dvora leží za mělkou předsíní síň de los Abencerrages, 6,3 m2, mající v pravo v levo krátké gallerie a uprostřed, poblíž vstupu, fontánu. V síni té prý dal král Boábdil lstivě sezvané náčelníky. ušlechtilého rodu Abencerrágů povražditi (1482–83). – Naproti, v ose sev. delší strany dvora leží perla dvora král. Sála de las dos Hermanas (v. půdorys č. 6.), síň dvou sester (8 m). Jméno má ode dvou stejných, velikých, mramorových desk, vložených do dlažby. Tato síň prostupuje patrem rozkošných menších pokojíků, ze kterých možná velkými okny, hustým dřevěným mřížovým opatřenými, se všech čtyř stran dolů do vnitř nahlížeti. Jest to patrně »mandara« A-ry, to jest síň, ve které ženy mohly zábav pánem domu objednaných neviděny se účastniti. Aby pobyt v síni té byl co nejpříjemnější, opatřena uprostřed chladivou fontánou a při zadní gallerii arkýřem, jímž se otevírá pohled do zahrady. Schody k patru vedoucí nalézají se na obou koncích předsíně. Tím jsme prošli až na drobné vedlejší místnosti celý nynější královský dvůr. Z toho všeho udrženy nejméně dvůr s rybníkem a mešita. Façada mešity zohyzděna jest moderní dřevěnou pavlačí, vedoucí k bytu guvernérovu. Za to vše ostatní, zejména lázně, ku podivu dobře zachováno. Toliko pozlacení sloupů ve Lvím dvoře dávno zmizelo. Časem asi sešlo a Španělové, nechtíce na restauraci tolik peněz vynaložiti, raději sloupy – dle patrných známek – oškrábali. Ty sloupy teď svojí bílou barvou s ostatní barvitou dekorací více než třeba kontrastují. Stavba celá skví se totiž barvami: modrou, červenou a zlatem, na stěnách i na stropech. Tyto jsou skoro vesměs stalaktitové. Podlahy a dlažba dvorů jsou mosaikové. Zpodní čásť stěn obložena kolem dokola v místnostech i ve dvorech polévanými kachly v nejrozmanitějších geometrických vzorcích barevně vyzdobenými. Ostatní přebohatá, ač jen docela mírně vypuklá florární ozdoba, po všech stěnách jako bohatý koberec se rozprostírající, provedena ve stuccu. Nejnověji A. se opravuje nákladem státním; práce však pokračuje velmi zvolna. Důležity v dekoraci dvora královského jsou nápisy. Těch se vyskytují všude celé pásy a široké frísy, a to magrebinských a kúfických, vždy zlacených. Některé se vyskytují i na dlažbě. Citátů z koránu jest tam málo. Za to chvály stavebních pánův a poesií, v kterých předměty zdobené samy o sobě mluví, velmi mnoho a velmi originálních. – Zvláštností dekorace dvora král. jsou na sešívaných kožích malované figurální obrazy na stropech tří přístěnků v Sála del Tribunál a pak lvi oné fontány. To jsou zjevy, jež jen staletý tolerantní styk s křesťanským světem může vysvětliti. Celkový ráz architektury dvora král. jest nesmírně půvabný. Všechno tam působí dojmem harmonickým, zářivě veselým. Při všem a všude pamatován na osvěžení těla, smyslův i ducha. Prolamovaná práce v obloucích kolonád způsobuje proudění vzduchu ze slunce do stínu a tím příjemný vánek. Důmyslné uspořádání místností i dvorů do os při střídavé úrovni poskytuje oku na všech stranách vábné průhledy, v nichž se lahodně střídají světlo a stín, vodotrysky fontán a svěží zeleň. Poetické průpovědi zabývají ducha. Je to v pravdě zámek čarovný. Jméno odvozeno z arab. al-hamrá, t. j. červená, dle barvy železitých vrstev vrchu, na němž A. stojí; dle zpráv arab. zvána prý tak proto, že při záři pochodní vystavěna. Již v IX. stol. stál na vých. cípu návrší hrad červený Kal'at al-hamrá, jehož zříceniny podnes Castillo de Tor es Bermejas (s červenými věžemi) slují. Král Badis přistavěl k němu v XI. stol citadellu Kasabat. V obvodu opevnění této počal pak Muhammed I. († 1272), pro své zrzavé vousy a rudou pleť »Červený« (al-Ahmar přezvaný, palác, který nikoliv po jeho přezdívce, jak mnozí za to mají, nýbrž podlé místa nazván »Kasrul'-hamra«. Syn jeho, Muhammed II., i vnuk Muhammed III. pokračovali ve stavbě. Tento vystavěl velkou mešitu, kteráž po celém muhammedánském světě za div byla rozhlášena. Júsuf I. (1333–1353) vystavěl brány de Justicia a del Vino. Mimo to se jméno jeho uvádí v nápisech sálu »Dvou sester«, lázní, dvoru s rybníkem a síně Vyslanců. Děkuje tedy skoro celá nynější A. za původ svůj tomuto panovníkovi. Historik Ibn-ulChatíb o něm vypravuje, že dal znova omalovati a pozlatiti palác celý. Sumy, které na to vydal, »prý nelze ani spočítati«. Tvrdilo se o něm proto, že znal kámen mudrců. Syn jeho. Muhammed V., přispěl také k výzdobě královského paláce, jak o tom nápisy v lázních a v síni Vyslanců svědčí. Pochází tedy dnešní A. v celku ze XIV. století. Sz.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Alhambra 
