Ottův slovník naučný/Alexandroněvská lavra Svato-Trojická

Ottův slovník naučný
Alexandrit	Alexandroněvská lavra Svato-Trojická	Alexandropol

Údaje o textu
Titulek:	Alexandroněvská lavra Svato-Trojická
Autor:	Arnošt Winter
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 822. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Alexandroněvská lavra Svato-Trojická v Petrohradě, na l. břehu Něvy, třetí klášter ruský v pořadí hierarchickém. Založen byl r. 1703 Petrem Velikým. Od r. 1717–1725 stavěn na sev. straně Černé Říčky kamenný chrám sv. Lazara, na jižní straně kostel Zvěstování P. Marie a Alexandra Něvského. Roku 1721 založena byla při klášteře škola (pro děti služebníků kostelních) a knihtiskárna; prvou knihou, jež tu tištěna, byl slabikář Theofana Prokopoviče, pověstný jitřením, jaké vzbudil proti spisovateli ve přívržencích konservatismu. Knihtiskárna A-ké l-ry v dějinách osvěty ruské důležita jest tím, že v ní tištěny byly knihy v reformátorském směru Petrově. – Roku 1790 vystavěn byl metropolitní chrám sv. Trojice s ostatky sv. Alexandra Něvského ve stříbrné rakvi. Chrám ozdoben jest obrazy I. A. Akimova; z cizích umělců zastoupen tu Rubens obrazem Z mrtvých vstání Kristova. Mimo Rubense jest tu Rotari (Narození Kristovo) a Bassano. Památný jest zvon Nikonův (z r. 1658), který váží 13.100 kg. V klášteře kromě kathedrály a chrámu farního nalézá se 8 kostelův a kaple metropolitská. Ve chrámích pochováni jsou někteří členové carské rodiny. Na lazarevském starém hřbitově odpočívají: M. V. Lomonosov, admirál V. J. Čičagov, hr. A. S. Stroganov; na novém pohřbeni jsou: N, M. Karamzin, N. J. Gnědič, hr. M. M. Speranskij, V. A. Žukovskij, J. A. Krylov a M-J. Glinka. A. l. vystavěna jest na místě, kde dle pověsti sv. Alexander Něvský porazil Švédy r. 1241 (15. čce); budova A-ké l-ry má podobu obdélníka obehnaného zdí. K A-ké l-ře náleží duchovní akademie petrohradská, ženský chudobinec, duchovní kommisse censurová a duchovní škola alexandrovská. w.