Ottův slovník naučný/Alexandrijský kodex

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Alexandrijský kodex
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 821. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Alexandrijský kodex

Alexandrijský kodex, řecký, bezpochyby již v V. stol. na jemném pergaméně krásným písmem unciálním napsaný rukopis téměř celé bible ve 4 malých svazečcích foliových, z nichž 3 obsahují Starý a 1 Nový zákon. Skládá se celkem z 387 listů, jež majíce 34 cm zvýší a 26 cm zšíří obsahují na obou stranách po 50 až 52 řádcích, tyto pak po 20 písmenech. Slavný tento rukopis nacházel se již od 1098 v knihovně patriarchy alexandrijského-Cyrillus Lucaris, patriarcha v Alexandrii, později v Cařihradě, daroval r. 1628 a. k. Karlovi I., králi anglickému, r. 1753 z král. soukromé knihovny dán Britskému museu v Londýně. Theologové označují rukopis ten, považujíce jej za nejdůležitější, skratkou A, což bezpochyby zavedl biskup Walton, jenž první důkladnou kritikou jej ocenil. Roku 1786 vydal dr. Woide, tehdejší knihovník Britského musea, velmi pečlivě ryté snímky Nového a roku 1828 H. H. Baber Starého zákona ve třech foliových svazcích, oba s úvodem a četnými poznámkami. Viz o tom: Scrivener, Introduction to the criticism of the New Testament (Úvod ku kritice Nového zákona), Cambridge 1861; Horne, Introduction of the New Testament (Úvod k Novému zákonu), Londýn 1866.