Ottův slovník naučný/Alecsandrescu

Ottův slovník naučný
Aleatorní smlouvy	Alecsandrescu	Alecsandri

Údaje o textu
Titulek:	Alecsandrescu
Autor:	František Pover
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 763. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Alecsandrescu Grigorie Mihailŭ, jeden z předních básníků rumunských, * r. 1812 v Têrgovišti, studoval v ústavě Svatého Sávy v Bukurešti, načež vstoupil do služby vojenské, již při nastoupení Ghikově r. 1834 opustil. R. 1835 přejal vedení společnosti filharmonické. V době té psal pro stranu opposiční Fabulele (Bajky) a Satirele, z nichž nejlepší jsou Resbunarea șórecilorŭ (Vzpoura myší), Adio, Confesiunea unuĭ renegatŭ (Zpověď renegátova), Epistola cătră Voltaire a j.; byl za ně poslán do klášterního vězení, kde pobyl do roku 1838, ve kterémžto roce byl Ghika s trůnu sesazen. Srdce národa získal si A. rázem velikolepou elegií, prodšenou jedovatou satirou, Anul 1840 (Rok 1840), v níž vyslovil tužby hýbající hlavně »mladým Rumunskem«. R. 1842 stal se za Bibeskova vladařství dvorním tajemníkem, 1847 censorem tisku, potom vrchním správcem archivů, r. 1860 pak členem výboru pracujícího o uspořádání sbírky zákonů pro obě spojená knížectví. Stižen jsa duševní chorobou, usadil se po r. 1860 v Bukurešti, kde zemřel r. 1885. Hlavní vada básní jeho, jež jinak jsou z nejpřednějších zjevů písemnictví rumunského a které mu získaly hlavně oblibu staršího pokolení, jest nedbalá forma a nesprávná řeč, která často kazí požitek jeho veršů plných myšlének hlubokých a zdravých. Prvá sbírka básní jeho vyšla s názvem Poesiĭ originale (Bukurešt 1838), druhá Poesiĭ (1839), třetí Suvenirĭ șĭ impresiĭ (1847). Souborně vyšly básně jeho s názvem Meditațiĭ, Elegiĭ, Epistole, Satire și Fabule (Bukurešt 1863) a Poesiĭ diverse (1866). A. byl i horlivým podporovatelem divadla, pro něž přel. Voltaireovy truchlohry Alzira său Americaniĭ jíž bylo roku 1834 zahájeno rumunské divadlo, a Meropa (1847). Nejlepší rozbor básní jeho vyšel v časopise Columna luĭ Trajanŭ (čís. 10.—13., roč. 1870), od Arona Densușiana a v knize Cercetări Literare (Jasy 1887) od téhož spisovatele. Pěknou vzpomínku na zemřelého přítele svého napsal princ Jon Ghica v časopise »Convorbiri literare« (seš. květnový r. 1886). P.