Ottův slovník naučný/Alciatus

Ottův slovník naučný
Alciati	Alciatus	Alcidae

Údaje o textu
Titulek:	Alciatus
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 749. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Alciatus (Alciati) Andreas, ital. právník, filolog a básník, * v Alzate u Coma 1. kv. 1492 – † v Pavii 12. led. 1550. Oddal se v Miláně studiím humanistickým a studoval pak práva v Pavii a v Bologni. Zde vzbudil pozornost spisem Annotationes in 3 libr. Codicis (1513) a stal se r. 1514 doktorem práv. Na to jsa advokátem v Miláně dobyl si slavného jména spisem Praetermissorum iuris civil. libri II. (1518), a několik měsíců po té stal se professorem práv v Avignoně, kde měl na 800 posluchačů; avšak r. 1521 vrátil se do Milána a k advokatuře. R. 1529 povolán na stolici práv v Bourges, kde sám král František I. byl jeho posluchačem. Od r. 1532 byl professorem v Pavii (dvakráte), Bologni a Ferraře, až konečně r. 1547 vrátil se opět do Pavie. Papež Pavel III. jmenoval jej protonotariem a Karel V. povýšil jej na »conte Palatino« a senátora. Svou knihou Paradoxorum libri VI. (Mil. 1529) zavedl do výkladu řím. práva na místo způsobu glossátorů novou methodu, jež hleděla i k dějepisu a jiným vědám, a založil školu zv. elegantní č. kritickou. Napsal ještě: De singulari certamine (o souboji, 1529); De verborum significationibus (1530) a jiné kommentáře a právnická pojednání; pak histor. spisy: Encomium historiae (1530); Hist. Mediolan, lib. IV. (Gräve, Thesaur. Ant. et Hist. Ital. T. II.); spisy filologické: De ponderibus et mensuris (1530); díla Tacitova s poznámkami; Lexicon Plautinum a jiné. Emblematum libellus (1522) obsahuje epigrammy na symboly ctnosti a neřesti. Sebrané spisy jeho vyd. v Basileji r. 1546–49 ve 4 sv., v Lyoně 1560–61 v 6 sv., ve Frankfurtě r. 1617.