Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Albinismus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Albinismus
Autor: Vítězslav Janovský
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 727. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Albinismus

Albinismus. Pod tímto jménem zahrnujeme v nauce o nemocech kožních onemocnění vyznačující se scházením normálního barviva kožního, čímž druží se tato choroba k tak zv. leukopathiím. Zásadní úkaz u všech těchto onemocnění jest, že zahnědlé barvivo uložené dle pleti ve větším nebo menším množství v buňkách t. zv. Malpighiovy vrstvy kůže zde schází. Barvivo toto pochází z krve a nalézá se u národů bledší pleti v menším množství, u národů s tmavou pletí, zvlášť u černochů, v množství větším uloženo v hlubších poblánicových vrstvách kůže. Speciálním jménem a. vyrozumíváme onen nedostatek pigmentu, jenž jest vadou přirozenou, kde tedy barvivo buď na celém těle schází – a takoví lidé zovou se albinoti (běláci, kakrláci) – nebo kde při a-mu částečném barvivo schází pouze na některých místech. Kůže takových lidí jest bledá, pokožka průsvitná, tenká; také ve vlasech, v duhovce a cévnatce oční schází barvivo, tak že vlasy jsou plavé neb jako len bledé, tenké, kdežto duhovka a zřítelnice zvratem světla zdají se býti červené. Osoby takové jsou světloplaché a dle jednotlivých autorů pozorujeme u nich vůbec malou resistenci proti vnějším poškozením. Stav tento trvá po celý život. Příčiny nejsou známy, a jen v některých řídkých případech bylo lze zjistiti dědičnost v albinotických rodinách. Nalézáme tuto odrůdu častěji u černochů, u nichž někdy se vyskytuje také částečný a., tak že kůže takových černochů je strakatá. Jý.