Ottův slovník naučný/Albertus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Albertus
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 721. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Albertus, přezdívka, kterou ve stol. XVI. a XVII. označovali v Polsku vojína hlupáka a zbabělce. Když za Sigmunda III. ustanoveno, aby též stav kněžský podobně jako šlechta v naléhavé potřebě stavěl do pole určitý počet zbrojnošů, duchovní vypravovali na vojnu po většině své »klechy« čili kostelní služebníky, kteří prosluli jako vojáci k válečné službě nepříliš schopní. V té době vyšly dva satirické dialogy Wyprawa Albertusa na wojnę (1595) a Albertus z wojny (1596), kde vlastnosti podobných vojen. příslušníkův a jejich rozumy o vojenských věcech znamenitě jsou vylíčeny. Obě básně překypují staropolským národním humorem, vynikají jadrným jazykem a obsahujíce mnoho drahocenných zpráv o tehdejším domácím polském životě byly mnohokráte vydány v XVI. stol. i později. Tehdáž vzniklo v Polsku známé pořekadlo: »Běží jak Albertus z vojny«.