Ottův slovník naučný/Alba Longa

Ottův slovník naučný
Albalate	Alba Longa	Alba Maria

Údaje o textu
Titulek:	Alba Longa
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 693. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Alba Longa, starobylé město v Latiu, leželo, jak nyní zjištěno jest, na severových. svahu dnešního Monte Cavo v horách albanských při úpatí dlouhého, nevysokého hřbetu horského a bylo pouze na dvou místech dobře hajitelných přístupno. Založení její přičítá pověst synu Aeneovu Askaniovi 300 let před založením Říma, a zničení třetímu králi Tullu Hostiliovi koncem I. stol. po založení Říma. Nejprve vládli prý v A-bě králové, potomci Aeneovi, a po vymření rodu královského diktátoři; poslední z nich, Mettius Fufetius, popudil proti A-bě obojetným chováním ve válce Římanů s Latiny krále Tulla Hostilia, kterýž město dal zbořiti a obyvatelstvo do Říma převedené na pahorku Coeliu usadil. V krásném okolí albanském počali v pozdějších dobách vznešení Římané stavěti své letohrady s rozsáhlými vinicemi, odkudž znenáhla vzniklo nové město zvané Albanum, nyní Albano. Dějiny A-by jsou mythickými přídavky starších dějepisců římských k nepoznání znešvařeny. Zjištěno zůstává tolik, že byla A. z nejstarších měst v Latiu a že do založení a zmohutnění Říma ovládala spolek latinských měst, jejichž středem náboženským bylo Lavinium; později však Řím hegemonii tuto A-bě odňal a konečně i město samo zničil.