Ottův slovník naučný/Alarodiové

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Alarodiové
Autor: Justin Václav Prášek
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 686. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Alarodiové (Ἀλαρόδιοι), národ starověký, usedlý v dnešní Armenii. Klassičtí spisovatelé zastali jej v úplném úpadku a v sídlech zaměněných v sousedství Kolchův, avšak assyrské zprávy a nejnověji seznané nápisy vanské v Armenii prokazují, že byl hlavním jádrem obyvatelstva pozdější Armenie a původcem mocné říše, značným stupněm osvěty se honosící. Pode jménem Urarti (hebr. Ararat) vyskytují se již v dobách kolem r. 1000 př. Kr. mezi jezerem Vanským a řekou Araxem, i v nížině podél řeky této. Dělili se na několik kmenův a států: stát na vých. břehu jez. Vanského, jehož hlav. město bylo Thospia, dnešní Van, počal v IX. století nabývati vvznamu značnějšího působením domácích králů, kteří osvojili si vzdělanost assyrskou, hlavně písmo. Nápisy vanské, A. H. Saycem (Journ. Royal Asiat. Soc. 1882) rozluštěné, psány jsou klínovým písmem assyrským a jazykem příbuzným dnešní gruzinštině. Nejvyšším bohem byl Chaldi; vedlé něho zbožňovány slunce, měsíc i hvězdy, pak ženská bytost (Sayce čte Sar). V národním jazyku zvána byla říše vanská Biaina, králové sami nazývali se »králi země Nairi«, kterýmž jménem Assyrové celou Armenii označovali. Z nápisů dovídáme se o četných stavbách králů, zvláště ve Vanu. Prvým mocným vládcem alarodijským byl Argistis I., souvěkovec Salmanassara IV. (kol. r. 780 př. Kr.). Assyrští králové Salmanassar III. a IV. pokoušeli se s velikým úsilím, avšak bez značnějšího úspěchu, o pokoření Alarodiů, kteří za slabých nástupců Salmanassara III. na krátko vyrvali i Assyrům končiny jihoarmenské. Tiglatpilesar III. r. 737 vpadl do říše alarodijské a obléhal i hlavní město; jižní krajiny A-iům vyrvány, než nezávislost jejich nedotčena, ba za Sargona král Ursa (r. 730 až 714) počal mocnou rukou drobné horské kmeny k říši své připojovati. Snaha jeho rozkotala se o převahu Sargonovu, avšak nástupce jeho Argistis II. (r. 714) dovedl vykořistiti tak obezřele situace politické, že politická váha říše alarodijské obnovena a nástupcové Sargonovi přinuceni s ní dobrého sousedství hleděti. Z králů pozdějších známi jsou Rusas (kol. 655) a Sarduri III. (kol. 640). Vpádem Kimmeriů byla říše alarodijská oslabena a vpádem Skythů (r. 626) nepochybně i vyvrácena, alespoň není více řeči o ní, a zbytek národa zatlačen na severozápad ke břehům černomořským, kdežto sídla jeho původní zaujali Armenové. Pšk.