Ottův slovník naučný/Alamanni

Ottův slovník naučný
Alamani	Alamanni	Alamannorum lex

Údaje o textu
Titulek:	Alamanni
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 679. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Alamanni Luigi, znam. básník italský (* 1495 – † 1556), pocházel ze znam. rodiny florencké a byl horlivým členem strany medicejské. Byl zprvu u veliké přízni u kardinála Giuliana Medici, náměstka pap. Lva X., ale roku 1521 pro jakési bezpráví účastnil se spiknutí proti kardinálovi, které však prozrazeno, tak že A. stěží utekl do Benátek. Když pak Giuliano stal se papežem (Kliment XII.), byl A. nucen vzdáliti se do Francie a vrátil se jen na krátko r. 1527, kdy Florencie použivši nesnází papežových stala se samostatnou. A. snažil se nakloniti spoluobčany ke spolčení s cís. Karlem V., což se mu však nezdařilo; i unikl před republikány do Janova a provázel admirála Andreu Doriu do Španělska. Druhý pokus vrátiti se do Florencie opět se mu nezdařil (r. 1530), pročež vstoupil do služeb kr. Františka I., jenž si ho tak oblíbil, že mu svěřil poselství ke Karlu V. r. 1544 za příčinou míru v Crépy; téže přízni těšil se též u kr. Jindřicha II. až do své smrti v Amboise. Největší slávu získala mu didaktická báseň La Coltivazione (Paříž 1546), již kladli na roveň s Vergiliovými »Georgica«. Heroická báseň o 24 zpěvech Girone il Cortese (v Pař. 1548, v Ben. 1549 a v Bergamu 1572) jest spracování v ottavách franc. rytířského románu »Gyron le Courtois«, podniknuté k žádosti Františka I. Druhé epos jeho, L'Avarchide, opěvující v obležení m. Bourgesu (Avarica) ve 24 zpěvech a ve slohu staroklassickém, jest nezdařilá imitace Iliady (vyd. ve Flor. 1570). Drobnější básně jeho byly sebrány a vydány ve 2 sv. (Opere toscane) v Lyoně r. 1532 a ve Flor. r. 1859. Napsal též drama Flora, a nemalý úspěch měly též jeho Epigrammi toscani (1570), ačkoli většinou v nich napodobil Martiala. Spisy jeho vynikají čistotou, lehkostí a jasností slohu, nezřídka však postrádají vyššího vzletu básnického. A. zavedl s Tressinem do ital. literatury i nerýmované verše, ale nenašel v tom souhlasu u svých krajanův.