Ottův slovník naučný/Alabama

Ottův slovník naučný
A la baisse	Alabama	Alabamský spor

Údaje o textu
Titulek:	Alabama
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 673. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Alabama
Související články ve Wikipedii: Alabama (řeka)

Alabama: 1) Splavná řeka ve státě t. jm. v sev. Americe, vzniká spojením řek Coosy a Tallapoosy u města Montgomery v Georgii a zachovávajíc v toku svém, 540 km dlouhém, celkem směr jihozáp. a spojivši se s ř. Tom. bigbee v ř. Mobile vlévá se 40 km jižněji do zátoky Mobile. V poříčí jejím je výtečná půda pro pěstování bavlníku a na březích jejích nalezeny mnohé kostry předpotopních zvířat.

2) A., stát ve Spoj. Obcích severoamer., mezi 30° 10' a 35° s. š. a mezi 85° a 88° 30' z. d., pokrývá plochu 131.365 km². Alleghanské pohoří končí na severu řadou vrchů 400 m vysokých, odkud svah půdy zvolna klesá až na 90 km od Mexického zálivu, kde se tato stává rovinou. Pobřeží alabamské tvoří tři zátoky, z nichž nejdůležitější jest zátoka Mobile, táhnoucí se 46 km na sever. Do ní vlévají se dvě velké řeky: Tombigbee, přicházející ze státu Mississippi, a A., přicházející ze státu Georgie. Třetí velká řeka, Tennessee, protéká sev. čásť A-my. Podnebí tohoto státu jest téměř tropické: teploměr neklesá pod –6° a nestoupá nad 32° R. Hornatý sever jest mírnější, močálovitá nížina na jihu nezdrava. Půda celkem velmi úrodna, i na severu, kde výběžky Alleghanských hor tvoří dlouhá, rovná údolí, i ve středu země, velké to a vlnité prérii; kdežto jih, ač písčitý, jest na mnohých místech dobrou půdou pro rýži. – Země poskytuje nesmírné množství bavlny, ovsa a batat, také mnoho pšenice, žita, sena, hrachu, bobů, ovoce, zeleniny a cukru, a trochu tabáku, vína, chmele a lnu. A. má hojnost vysoké zvěře a krocanů. Lasturové mělčiny (mussel-shoals) v ř. Tennessee hemží se divokými husami a kachnami. Tytýž vyskytují se i medvědi, vlci a lišky. Stromů je množství, ač ne mnoho druhů: na severu převládají duby, topoly, kaštany a moruše, na jihu cypříše a smrky. A. je však zvláště bohata na nerosty, jmenovitě na uhlí, železo, vápenec a mramor, také na červený okr a olověné rudy. Jindy dolovalo se v St. Clairu i na zlato, a nad žulu alabamskou není prý v celých Spoj. Obcích. Státní příjmy na r. 1882 obnášely 1,012.547 dol., státní dluh 12,153.723 dol. R. 1880 bylo vzděláno 18,855.344 akrů země a plodiny měly cenu 56,872.944 dol. Dále bylo v státě 2070 průmyslových podniků, které vyrobily zboží za 13,565.504 dol. Jen v bavlnictví pracovalo 15.000 osob, 1060 stavův a 55.072 vřeten. Pozoruhodné jest i železářství a různá odvětví strojnická. Téhož roku měla A. na 3177 km železnic, a jiné mnoha set km zdélí se dostavovaly. Rozsáhlý obchod podporují i veliké splavné řeky. Vychování stále pokračuje. Je zde (1880) 12 kollejí, přes 3000 škol pro bělochy a 1452 pro barevné. Státní universita v Tuscaloose má 15.000 dol. roč. příjmů. Do roka vydává se v A-mě asi 10 mill. čísel nejrůznějších časopisů. Z veřejných ústavů sluší jmenovati blázinec v Tuscaloose, ústav slepců v Mobile, ústav pro hluchoněmé a státní káznici ve Wetumpce. – A. bývala jedním z otrockých státův a co do správy zemské podobá se jiným státům Unie. Soudnictví skládá se z nejvyššího soudu, soudního dvoru, 9 okresních soudův a magistrátu v Mobile. Po americké válce měla A. vládu prozatímní. R. 1868 přistoupila na požadavky kongressu a vedení státních záležitostí převzaly opět civilní úřady. Obyvatelstva r. 1880 bylo 1,262.794, mezi nimiž 661.986 bělochův a 12.000 katolíků; majíť v ohledu náboženském převahu baptisté a methodisté. Obchodní metropolí jest Mobile s 48.602 obyv. (1880), avšak městem hlavním Montgomery s 52.392 obyv. Jiná důležitější města jsou: Selma, Huntsville a Marion.