Ottův slovník naučný/Akrokorinthos

Ottův slovník naučný
Akrokinesia	Akrokorinthos	Akrolith

Údaje o textu
Titulek:	Akrokorinthos
Autor:	Justin Václav Prášek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 646. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Akrokorinthos. Na osamělém horském kuželi (575 m), zdvihajícím se velebně uprostřed úrodné nížiny, rozestřené mezi sarónským zálivem a jihových. břehem zálivu korinthského, zachovala se posud středověká opevnění pocházející z doby Benátčanův a Turkův. Opevnění ta uzavírají rozsáhlé prostranství naplněné troskami tureckých domků, džamií a řeckých kaplí, vše pak nese posud antické jméno A. Na této výšině, ovládající vele a důležitý Isthmos, odkudž jako na obraze pře hlédnouti lze celý severní Peloponnés, Attiku a malebné hornatiny středořecké, vznikla ještě před dobou hérojskou iónská osada Efyra, později Korinthem zvaná. Kolem pramene hradského Peirény rozproudili se počátkové městského života; když pak na úpatí hory, ve stejné téměř vzdálenosti od obou moří vzniklo pohodlnější, nové město, stala se osada na výšině tvrzí a přezvána A-them. Avšak významu tak posvátného jako Akropolis athénská nenabyl A. nikdy. Dle svědectví Pausaniova byl na nejvyšším bodu hory zbudován chrám Afroditin, po němž zachovaly se toliko roztroušené štuky, pak byly na A-thu posvátné okresy Isidy a Sarapia, původu patrně pozdějšího. Ostatní svatyně a sochy byly nehrubě důležity. Neobyčejně pevná poloha hory pouze ze západu dostupné a dostatek vody – mimo Peirénu jest ještě několik pramenů menších – dodávaly A-thu veliké důležitosti stratégické, i byl ve starověku, ba dlouho do novověku, za přední ohradu Isthmu a za klíč k Peloponnésu pokládán. Pšk.