Ottův slovník naučný/Akoluthé

Ottův slovník naučný
Akologie	Akoluthé	Akoluti

Údaje o textu
Titulek:	Akoluthé
Autor:	Kamil Henner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 640–641. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Akoluthé (acolythi, z řec. άχόλουδος, průvodce, sluha) jsou v katolické církvi záp. klerikové, kterým uděleno bylo nejvyšší posvěcení ze čtyř svěcení nižších (ordines minores). Vznik jejich klade se do doby papeže Fabiána (236–251); v prvních dobách rozdávali s podjáhny almužny, koncem IV. a zač. V. st. roznášeli církevním obcím eucharistii, v VI. st. bylo jejich úřadem rozsvěcovati v kostele světla a podávati při mši víno. Později zastávali služby tyto laikové na mnoze pro nedostatek kleriků; předpis sboru tridentského, by služby tyto vykonávali opět klerikové, se neujal. Akoluthát jest nyní pouze přechodní stadium k dosažení vyšších svěcení beze zvláštních práv a povinností. V církvi východní zastávají lampadarii, deputati nebo ceroferarii podobné funkce jako dříve a., nemají však žádného posvěcení. Hnr.