Ottův slovník naučný/Akmolinský okrug

Ottův slovník naučný
Akmit	Akmolinský okrug	Akmón

Údaje o textu
Titulek:	Akmolinský okrug
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 639–640. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Č. 139. Znak akmolinského okrugu.

Akmolinský okrug, největší z okresů území sibiřských Kirgizův, rozkládá se mezi řekou Irtyšem na jihových. až k řece Ču na prostranství 545–340 km² a čítá 466. 424 obyv. (1883). Severní jeho čásť jest nízká, písčitá rovina s četnými jezery solnými, ale nemá řek, rovněž jako pustinatá čásť jižní známá jm. Bed-pak-dala (hladová step). Střední čásť jest nevysoká hornatina prorývaná třemi značnými řekami, Išimem, Nurou a Sary-su; v ní nalézají se jediné 2 osady ruské: Aktanská tvrz a Akmoly neb Akmolinskij prikaz, hl. město okrugu na ř. Išimu s 5529 obyv. (1883) ruskými a kirgizskými; kostel a tvrz; důležitá stanice obchodních karavan táhnoucích na jih, na linii Taškent-Buchara. Za znak užívá a. o. stříbrného náhrobku s dvěma postranními baštami v poli modrém; nad náhrobkem spatřuje se zlatý poloměsíc. Štít pak ozdoben jest jako při všech znacích okrugů bývalou carskou korunou a věncem ze zlatého listí dubového, kteréž propleteno jest modrou řádovou pentlí alexandrovskou. (Viz vyobr. č. 139.)