Ottův slovník naučný/Akklimatace

Ottův slovník naučný
Akklavace	Akklimatace	Akkludovati

Údaje o textu
Titulek:	Akklimatace
Autor:	Vilém Kurz, Karel Chodounský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 628–630. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Aklimatizace

Akklimatace, přivykání živoků klimatickým vlivům ciziny. 1) A. v širším slova smyslu. Rostliny i zvířata mají dle druhů velmi rozmanité zeměpisné rozšíření; u jedněch jest domovina velmi obmezená, u jiných velmi rozsáhlá, u některých objímá téměř celý obydlitelný povrch zemský. Mnozí živoci pouze proto se nerozšiřují, že nemají dostatečných prostředků k putování. Jiným nedaří se a. ani tehdy, když v nová bydliště člověkem (nebo jinak nahodile) uvedeni a před nepřátely chráněni byli. A. jest biologická funkce živokův a tedy závislá na všech činitelích biologických. Povšechně platí, že a. daří se tím lépe, 1. čím pomaleji se děje, 2. čím nové bydliště jest podobnější domovině, a to dle teploty, světlosti, vlhkosti, dle poměrů potravních a obyt. ných, 3. čím méně jest nepřátel a příživníků, 4. čím více přátel a příznivců, 5. konečně čím méně jest živok v novém bydlišti podroben nemocem. Proto na př. Angličané posílají vojsko určené pro Indii nejprve za posádku do Středozemního moře nebo na Isle de France. Evropan akklimatuje se v Severní Americe i v Australii, nepřizpůsobí se však již jako rolník ani podnebí severní Afriky. Tropickým rostlinám daří se spíše v jižní Evropě než na severu. Mnohé houby nelze pěstovati na světle a zelené rostliny zase ne ve tmě. Bahenní rostliny hynou na suchopárech, kdežto skalním a stepním rostlinám hnijí kořeny ve vlhku. Jinému prostředí živok za svého živobytí vůbec ani se nepřizpůsobí. Býložravec rozšíří se toliko po krajinách s bujnou vegetací, hmyzožravec vázán jest svým rozšířením ke hmyzu. Nejzávislejší v a-ci jsou někteří hmyzové, jejichž larvy živí se jediným druhem rostlinným (bourci). Kdekoli se ob čas nedostává potravy, závisí a. zvířete buď na jeho způsobilosti ke stěhování se (tažní ptáci), nebo na způsobilosti ke spánku zimnímu (v severních krajinách stromy a někteří živočichové), nebo ke spánku letnímu v tropickém pásmu (rostliny tropické, bahník). Krtek a žížala jsou obmezeni na kyprou půdu, veverka a šplhavci na stromy, jeskynní živočichové na podzemní dutiny, příživníci dokonce na svoje živitele rostlinné či živočišné. V některých krajinách jižní Afriky nelze akklimatovati skot pro bodavou mouchu čéče a v některých okresích jižní Ameriky zase pro masařku, která novorozeným telatůn klade do těla svoje larvy a tím způsobuje smrtící záněty. Mnohé rostliny neakklimatují se v některých krajinách, jinak velmi příhodných, toliko z té příčiny, že není tam jistých hmyzů, kteří by je poprašovali. Kromě toho sluší také vytknouti, že mnozí živokové jsou přizpůsobivější nad jiné, čehož příčiny namnoze dosud neznáme. A přece právě na této okolnosti závisí hlavně a. živoků. Přizpůsobivostí vyniká mezi rostlinami hlavně plevel, v našich lesích akát a bříza, mezi zvířaty myši a pes, kteří člověka všude doprovodili, kdekoli se byl osadil. Mezi lidmi nade všechna plemena vynikají v té příčině židé, již celému okrsku zemskému se přizpůsobili, pak řadí se Evropané, Mongolové, Černoši a Malajci; nepatrnou přizpůsobivost má plémě americké a australské. A. bývá často zahájena onemocněním. Jsoutě krajiny, v kterých se cizinec akklimatuje horečkou neb jinou endemickou nemocí. Takou nemoc zoveme nemocí akklimatační.

A. velmi často bývá neúplna, spojena 1. s redukcí plodnosti, 2. se změnou barvy, tvaru, pokryvky, velikosti, zvyků, potravy, bydliště, přátelských i nepřátelských styků, vegetační doby a j., 3. s krsáním, churavěním, zvýšenou úmrtností a skráceným věkem, konečně 4. děje se vůbec jen podmínečně, na př. za ochrany. – Tak vymírají evropští přistěhovalci již ve druhém nebo třetím pokolení v některých osadách tropických. Mnohá zvířata z teplých krajin rozplemeňují se jen výjimkou u nás, jiná nikdy; také rostliny nekvétají, nebo kvétají velmi pozdě (agave za 60 let). Morče v Evropě jest trojbarevné, v původní domovině v jižní Americe hnědé. Koně na ostrovech Falklandských ztrácejí hned v nejbližších generacích původní velikost. V záp. Indii změní se vlna ovcí ve třech pokoleních, angličtí ohaři degenerují rychle v Italii. Kočka v Paraguaji zmenšila se o plnou čtvrtinu, kdežto vepři na Kubě dorůstají velikosti téměř dvojnásobné. Pes ztrácí v krajinách rovníkových svůj štěkot, v Guinei také srsť. Včely nesbírají medových zásob v Australii a na ostrovech Antillských. Domácí zvířata a plodiny obilné jsou po valné většině také jenom neúplně akklimatovány. Neboť se jim daří toliko za ochrany lidské. Skot i brav chováme ve stájích; obilí přezimujeme na sýpkách a sejeme pak do spracovaných a zmrvených polností, na díle chráníme je později ještě pletím před soutěží plevelů. Bez takové opatrnosti záhy bychom se zbavili nejdůležitějších živitelů svých. Naproti tomu můžeme ukázati ke mnohým vydařeným případům a., které provedeny byly jednak s úmyslem, jednak i proti vůli člověka. V Evropě zdomácněla rýže, třtina cukrová, maďal, bavlník, gummovník, brambor, kukuřice, tabák, topinambur, batát, agava, nopál, košenila, hrdlička, douška vodní, zlatobýl kanadský a kromě mnoho pěstovaných rostlin a zvířat, také jejich příživníci a nepřátelé. V Australii akklimatovali se jeleni, zajíc, králík, skot i brav, kůň, páv, kalifornská křepelka, skřivan, drozd, vrabec, pěnkava, včela a j. v. Po celé téměř zemi rozvezli Evropané myši, šváby, stinky a blechy, bodlák, kopřivu, koukol, chrpu atd. Pro a-ci užitečných rostlin a zvířat zřizují se v některých zemích zvláštní společnosti, jimž běží hlavně o vědecké zdůvodnění tohoto zjevu; hlavně ve Francii ode dávna slyne veliká společnost akklimatační (Société nationale d'acclimatation, Paris, rue de Lille, 41.), která rozpadá se v pět sekcí, a to 1. pro ssavce, 2. pro ptáky, 3. pro ryby a nižší živočichy, 4. pro rostliny. Členům svěřují se živočichové a rostliny k pěstování a rozmnožování. Zároveň vydržuje a řídí akklimatační zahradu (Jardin d'acclimatation du bois du Boulogne) v Neuilly (Seine), která prostředkuje koupi a prodej zvířat i rostlin k pěstování. Po vzoru francouzském bylo počato také již jinde se soustavným akklimatováním, ale nikde v tom rozměru a s tím úspěchem jako zde. Přičiněním francouzské společnosti bylo již provedeno mnoho a-cí. Kz.

2) A. plemene lidského. Neporušenost zdraví našeho závisí vedlé nahodilých příčin (jako jsou nákaza, úraz, dědičné uzpůsobení. vysílenost, život nespořádaný) všecka na účinku podnebí a správné k němu reakci organismu. Podnebí v různých šířkách zeměpisných a výškách nadmořských dráždí činnost jednotlivých ústrojů svým způsobem, který vyžaduje určité uzpůsobení jejich, jež přistěhovalec jen dlouhým pobytem znenáhla může získati. Toto přetvoření jednotlivých orgánův a tedy i celé konstituce jest a. – Člověk není kosmopolitem a zaplatí každou změnu podnebí menším či větším porušením zdraví podlé toho, jak se různi nové podnebí od toho, v kterém byl zrozen a kde po léta žil. Člověk jest schopen a., nikoli však každý jednotlivec; ba vyhynuli celí národové sídla změnivší a hyne před našima očima jedna kolonie po druhé v dálných končinách, o jejichž obydlení moderní národové marně se pokoušejí. Člověk civilisovaný, jenž si dovede opatřiti pomoci v boji proti podnebí, více vydrží než divoch a průměrem snadněji se akklimatuje člověk z pásma mírného v studeném, než v horkém podnebí, kdežto člověk z horkého pásma nedovede se celkem ani mírnému podnebí přizpůsobiti. Černoch zmírá zimou na Gibraltaru a nevydrží ani v Egyptě. Francouz ze severní Francie propadá zdravím v Alžíru hustěji než Francouz jižní. Na Antillech dokonce hynou tito podlé svědectví dra. Rodzouxa nejdéle v 3. pokolení úplně. Za to prospívají ve studené Kanadě a Novém Skotsku, kdež jejich roční příbytek 25 až 40 na 1000 obnáší. Angličan neprospívá ani na Maltě, ani v Indii. V Sierře Leone zmírá z přibylých 1000 Angličanů průměrně 480, na Cap Coast 680! Oproti tomu prospívá výborně kmen anglosaský v severní Americe, kdežto Španěl s prospěchem kolonisoval Ameriku jižní. Ze všech národů dosáhl nejvyššího stupně a. žid; již v dávnověku rozmnožili se v Egyptě tou měrou, že Egypťané zhrozivše se jich je vyhnali. A v nové vlasti v Palestině tak dobře olidnili nezdravé údolí Jordánu jako výšiny libanonské a dnes tak dobře obývají v nejsevernější Kanadě jako v Brasilii a na nejjižnějším cípu africkém. K vylíčení ztrát, jakých a. vyžaduje, dostačí příklad z Indie Východní. Pluky anglické bývají tu decimovány. Statistika učí, že z 1000 vojínů zmírá:

                  Angličanů:         domorodců:
v Bombaji                55,3                    6,4
» Shalaporu             20,2                    2,1
» Kalaporu               30,3                    6,9

Zdravotní stav a úmrtnost atd. vojska v Indii r. 1883:

Evropské (anglické vojsko) v Bombajsku, stav: 10.948 mužů,
denně nemocných z 1000:   57
úmrtí na 1000                                   10,50
stalo se neschopnými k službě        38
                           ztráta v celku        48,50
(ale to není vše jen úmrtí).

Domácí vojsko v Bombajsku, stav: 23.338 mužů,
denně nemocných z 1000    33
úmrtí z 1000                         10,90.

A. jeví se dále markantně v částečné neplodnosti žen v novou vlasť přibylých; ženy ty trpí častými krvotoky a proto také pravidelným potracením. Novorozeňata konečně donesená snadno podléhají, neboť útlý organism nemůže odolati vlivům, proti nimž organisací svou není opatřen. Teprve děti z rodičů úplně akklimatovaných, tedy z kolen pozdějších, vykazují co do úmrtnosti poměry normálné. Na doklad stůjž zde porovnání úmrtnosti dětí z rodičů anglických v Bengálsku proti úmrtnosti těchto ve vlasti původní:
    Věk:            v Anglii:         v Bengálsku:
od 0–5 let         67,58               148,10
» 5–10  »           8,80                 17,73
» 10–15 »          4,98                 11,51

Akklimatačních chorob jest hojnost, od nepatrných průjmův a katarrhů plic až k těžkým chorobám jater, zimnicím a úplavicím; rovněž hojně propadají přistěhovalci souchotinám. A-cí musí nastati jisté prospěšné změny v ústrojí, jež pak musí i děděním na potomstvo býti přenášeny. Od pokolení k pokolení mění se konstituce kolonistův, až přibere ráz domorodců; musí se dokonati přeměna vaziva i ústrojů. Výkon jednotlivých ústrojů mění se v různem podnebí. Kapacita plic podlé Rattraye na jihu se zvětšuje o 12 24/100; počet dechů průměrných 17 za minutu v pásmu mírném klesá v tropech na 14. Vyměšování jednotlivých orgánů mění se následovně:
                  pásmo mírné:          tropy:
ledviny            59,54                 42,00
plíce                26,97                 22,22
kůže                 8,55                  30,99
střevo               4,93                   5,00

Ohromná činnost kůže vysvětluje nám časté kožní choroby na jihu. Jiný účinek tropů vztahuje se ku zvýšené činnosti systému mizního; odtud lymfangektasie, erysipely lymfatické. Dále jeví se velké podráždění ústředního nervstva. Přibylí na jih prozrazují velkou agilnost i podnikavost, jež však příliš brzy v opak se zvrhne; za to zbývá podrážděnost nervosní, která vede k mravům barbarským, jimiž Evropané se vyznamenávají na jihu. Neméně trpí i střevo a ústrojí břišní, zejména játra. Zvýšená činnost kůže jest bezpochyby příčinou ochabení činnosti sliznice žaludkové a střevní; vznikají nezhojitelné dyspepsie, následkem toho špatnější výživa, krvi červených krvinek ubývá a bílých přibývá, zároveň pak rozvinuje se systém lymfatický. – Jako v tropech vyžaduje i v krajinách polárních a. velikých obětí; příchozí podléhá tam bledničce zlověstné, zánětům plic i trubic, sněti obvodných částí těla a častému, dlouho trvajícímu hnisání po oznobeninách. Rovněž stojí proti sobě co do účinku klimatického nížiny i výšiny. Člověk vystoupivší z nížin na výši přes 1000 m počíná již pociťovati patrně účinek sníženého tlaku vzdušného. Tep se urychlí i dech zhloubí; kůže se překrvuje, kdežto ústrojům vnitřním se ulevuje co do přítoku krve. Vystoupí-li ještě výše, zachvácen bývá postupně řadou příznaků, známých jménem choroba horská (mal de montagne, sarroche); pro Evropu udává se výše 3000–3500, pro jih přes 4000 m. A jako turista touto prudkou chorobou zachvácen bývá, podléhá člověk delším pobytem na výšinách změnám chronickým, z nichž nejdůležitější jest anoxhaemie (chudnutí krve) Jourdanetem na výšinách mexických pozorovaná: vyvine se sklonnost ku mdlobám, tak že mezi horským obyvatelstvem platí za nebezpečné bráti horkou lázeň na nohy; lidé stávají se lenivějšími a apathickými. Rovněž často vyskytuje se ve výšinách bronchitida a záněty plicní i průjmy. Popsané různosti účinku klimatického jsou ovšem vyvolány krajními protivami; avšak i v mezích menších díti se musí a. I když Čech se přestěhuje do nedaleké Italie, ba mnohem blíže, a usadí-li se tam, podléhá vlivu klimatickému, jemuž se musí přizpůsobovati, aby zůstal zdráv. Toto přizpůsobování pak jeví se i rázovitostí, kterou se obyvatelé nitrozemí, pomořané, horalé mezi sebou různí, tak jako Evropané i Američané. Desors upozorňuje, jak šíré pláně severoamerické se suchým vzduchem odchovaly svého Yankeea suchého, s dlouhým krkem, podnikavého, energického. Týž Yankee stloustne brzy. přistěhuje-li se do Evropy. Naopak zhubne Evropan po delším pobytu v Americe. Horal s hrudí mocně klenutou i silnou kostrou liší se od obyvatele nížin, a tito opět podlé krajin jsou různě svérázní. Podnebí vykonává jak na jednotlivce, tak na celé národy vliv nejmocnější, přeměňujíc jejich ústrojenství a tím i život duševní ve všech směrech; prospívání záleží na úplné a-ci, kdežto nedostatek této v zápětí má degeneraci jevící se zánikem jednotlivce, chorobami i zánikem národů neplodností. ch.