Ottův slovník naučný/Akiba

Ottův slovník naučný
Aki	Akiba	Akidopeirastika

Údaje o textu
Titulek:	Akiba
Autor:	Alois Jirák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 625. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Akiva

ben Akiba Josef, učený rabbí z konce I. a poč. II. stol. po Kr., o jehož životě máme více legend než zaručených zpráv. Byl prý až do 40. roku věku svého pastýřem, později studoval a stal se představeným židovských akademií v Lyddě a Jabru. Počet jeho žáků, k nimž patřil též proslulý rabbí Meír, byl prý až 24.000; jimi nabyl značného vlivu, tak že vznikl tradicionální výklad zákona židovského, jenž byl základem mišny (t. j. opakování textu zákona) a tudíž i talmúdu. První z obou součástek kabbály, Séfer Jesírá (kniha stvoření), jejíž autorství se A-bovi již od X. st. připisovalo, uznána byla novějším badáním za práci několika století. Rovněž nepocházejí od A-by snad všechny ostatní jemu připisované spisy. A. má u Židů nejzvučnější jméno, o něm říkají, že »co Mojžíšovi nebylo zjeveno, bylo zjeveno A-bovi«, a že »kdo se odchyluje od A-by, tak jedná, jako by se s životem svým loučil«. Přes to nelze však v A-bovi spatřovati nic jiného, než, jak praví Franck, kasuistu a velmi fanatického zastánce t. zv. ústního zákona. Při povstání falešného mesiáše Bar Kochby proti Hadriánovi římskému přidružil se A. k povstalcům, byl však při dobytí Betharu od Římanů jat a smrtí ukrutnou r. 135 ve 120. roce svého věku utracen. A. vřaděn byl mezi mučenníky židovské a hrob jeho navštěvován byl každoročně jeho ctiteli. Jrk.