Ottův slovník naučný/Akerman

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Akerman
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 623. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Bilhorod-Dnistrovskyj

Akerman neb Akkerman, újezdní město v Bessarabii, jihových. od Kišineva, na pravém bř. límanu dněsterského, se značným přístavem. Za Strabóna byla zde kolonie milétská Ofiusa, ve IV. stol. město Tyras neb Turis, které po dobytí Dacie od Římanů nazváno Alba Iulia a bylo důležitým místem obchodním. Od VII. stol. zde obývali Slované, kteří nazvali je Bělgorod (u Nestora); u Řeků Leukopolis nebo Asprokastron; za křižáckých výprav byli zde Benátčané, v XV. st. Janované, až konečně r. 1479 dobyli ho Turci a nazvali Ak-erman, tak jako Slované a Rumuni (Citate alba), t. j. bílé město. Od XVI. st. trpěl nájezdy Záporožců, r. 1770 dobyt od Rusův a r. 1789 od Rusův a Rakušanů (Laudon). ale pokaždé Turecku vrácen, až konečně 1806 dobyt definitivně a mírem v Bukurešti (1812) k Rusku přidělen. A. skládá se z vlastního města a tří předměstí, v nichž obývá 45.598 obyv. (1880) většinou pravoslavných, má 3 cerkve, pak kostel armenský a synagogu. V něm soustřeďuje se značný obchod z gubernií černomořských, ale v nové době byl A. překonán již rychle vzrůstající Odessou. — Újezd a-ský jest nejjižnější částí Bessarabie, má 8100 km2 a 111.520 obyv. (1880), z nichž ¼ protestantů německých, kteří mají zde mnoho kolonií; katolíků málo; k pravoslavným náležejí též četní kolonisté bulharští. Vedlé orby nejvíce kvete chov dobytka, s nímž se vede rozsáhlý obchod. V jižní části jsou četná jezera solná, z nichž dobývá se 80 mill. kg soli ročně.