Ottův slovník naučný/Akcept čestný

Ottův slovník naučný
Akcept	Akcept čestný	Akceptace

Údaje o textu
Titulek:	Akcept čestný
Autor:	Antonín Pavlíček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 614. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Akcept čestný. Jestliže osoba jiná než směnečník, nebo sice směnečník, avšak nikoli následkem příkazu ve směnce obsaženého, tedy nikoli jakožto směnečník, podpisem směnky buď nepřijaté (čl. 25. a 56. ř. směn.) nebo nejisté (čl. 29. ř. sm.) zaplacení slibuje pro případ, že by směnka zaplacena nebyla, zove se přijetí to čestným (Ehrenacceptation, Acceptation per onore, Honoration). Příjemce čestný jest přijetím všem nástupcům poctěného (honoráta) směnečně zavázán, nikoliv poctěnému a jeho předchůdcům. Avšak závazek ten pomíjí, nebyla-li směnka čestnému příjemci nejdéle druhého dne všedního po dnu dospělosti k zaplacení předložena (čl. 60. ř. sm.). Zaplacením směnky vstupuje čestný příjemce v práva majitele (čl. 50. a 52. ř. sm.) proti poctěnému, proti jeho předchůdcům a proti příjemci (čl. 63. řádu směnečního). Viz též Adressa. –líč–