Ottův slovník naučný/Akademická legie

Ottův slovník naučný
Akacius	Akademická legie	Akademické gymnasium

Údaje o textu
Titulek:	Akademická legie
Autor:	František Augustin Slavík
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 566–567. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Akademická legie zřizována byla za doby válečné a konala ve spojení s vojskem a měšťanskými sbory na obranu vlasti platné služby. České a.-ké l. známy jsou: 1. Ve třicetileté válce r. 1639, kdy švédský generál Banner obléhal města Pražská; velmi statečně pomáhala útoky nepřátelské odrážeti, až konečně odtáhl pustošit východních, pak jižních a západních Čech. — 2. V červenci r. 1648, když Švédové vedeni gen. Königsmarkem přepadli hrad Pražský a Malou stranu; studenti v osmi setninách, mezi nimi vlastenecký spisovatel Boh. Balbín a vůdce jejich P. Jiří Plachý, obhájili části města od kamenného mostu a kláštera křižovnického až ke klášteru sv. Kříže, odrazili útok mezi Koňskou a Novou branou, účastnili se výpadů z města a vůbec velmi udatně se drželi až do míru 3. listop. Všichni studenti a.-ké l. povýšeni byli ze stavu svobodného do šlechtického a synové poddaných stali se svobodnými. Na památku hrdinných bojů této legie postaven jest r. 1863 pomník na dvoře v Klementině. — 3. V říjnu r. 1741 za první slezské války, když Francouzi a Bavoři do Čech vtrhli; a. l. čítala čtyři divise po 400 mužích, rozestavena byla mezi vojskem a měšťanskými sbory majíc obsazenu čáru od Strahovské brány až ke Bruské, ve středišti na Marianské hradbě 400, na bráně Újezdské 200 akademiků; záloha střehla knihovnu v Klementině a Karolině. Statečně bojovali odrážejíce nenadálý útok nepřátelský v noci na neděli 26. listopadu, ale musili konečně přesile ustoupiti nebo se vzdáti. — 4. V září r. 1744 v druhé slezské válce, když Prusové do Čech vpadli a ku Praze táhli; tři setniny a.-ké l. konaly řádně všecky služby vojenské nejen na strážích, nýbrž i při obléhání na rozličných místech nejnebezpečnějších. Prusové dobyvše Prahy vřadili mnoho studentů zajatých do pluků svých. Když Prusům bylo Prahu opustiti, z Čech odtáhnouti, a naše vojsko je pronásledovalo, zastávala a. l. s měšťanskými sbory potřebné stráže do 9. prosince, kdy je vystřídal císařský pluk, nyní »krále pruského« č. 34. — 5. V listopadu r. 1800, když Francouzové vnikli do zemí rakouských a nebezpečí blížilo se i k vlasti české, zřídil bratr císařův, arcivévoda Karel, česko-moravsko-slezskou legii z dobrovolníků; a. l. čítajíc ve čtyřech setninách 634 studentů, nejvíce filosofů, přidělena k ní jako »tělesný prapor arcivévodův«. (Od jiných dobrovolníků rozeznávali se majíce náramky ze stříbra a červeného hedvábí, třapce z hedvábí černožlutého místo kožených a chochol z bílých per.) Celá legie odešla na jižní hranice české, a. l. do Budějovic, hlavního stanu svého, 6. ledna 1801 osadila stráže a cvičila se ve zbrani každého dne; ale před nepřítele nepřišla; bylť 9. února 1801 mír v Luneville učiněn. Na památku této a.-ké l. postavil člen její P. Vác. Horáček, farář v Ondřejově u Benešova, roku 1843 pomník na hoře Kalvarii u téhož městečka a pro budoucí zachování jeho založil nadaci 100 zl. stř. — 6. Roku 1809 za války Napoleona I. proti Rakousku musila pražská universita postaviti 200 studentů k zemské obraně; byli vylosováni, mnozí před odchodem proti nepříteli za důstojníky povýšeni, tak že a. l. se dvou setnin na jednu ztenčena byla a nazvána »císařský tělesný prapor«. Jiní akademikové u velikém počtu vstoupili jako důstojníci k téže obraně a k jiným plukům. Akademická legie vytáhla z Prahy I. května 1809 k českým hranicím proti nepříteli s ostatním vojskem. — 7. V březnu r. 1848 sestávala a. l. z kohort filosofů, právníků, mediků, techniků, gymnasistův a realistů čítajíc asi 3600 studentů, mezi nimi téměř polovici technikův. Rozdělena byla dle starořímského způsobu na tribue, centurie a dekurie. Odznakem společným měli bílý kříž na pravé ruce a rozeznávali se barvou čepic: fil. měli zelenou s červenou a bílou páskou dole, práv. červenou s bílou p., med. černou, tech. modrou s bílými a červenými páskami, gym. hnědou s červenou a bílou páskou. Tribuni byli professoři, na př. J. Koubek, V. Klicpera a j. Legie udržovala hlavně s národní gardou pořádek ve městě pobouřeném, konala čestné stráže, na př. u zahájení slovanského sjezdu 2. června, účastnila se zástupci svými jednání Národního výboru, pak odporu proti velícímu generálu knížeti Windischgrätzovi, hlavně v bojích 12. až 16. června, majíc četné, pevné barrikády kolem techniky a Klementina a držíc bránu u kamenného mostu obsazenu. Když se Praha 17. t. m vzdala, bylo mnoho akademikův odvedeno k vojsku. Padlým dán pomník u bývalého slovanského kláštera v Emauzích. A. l. dále trvajíc nově zřídila se v září t. r., ne podlé fakult, nýbrž podlé bytovních okresů, rozdělena na bataillony a tyto na setniny; za kroj přijala černý klobouk s prohnutou střechou, jaký nosí Valachové na Moravě, s pérem šedivým, a na něm český znak, kabát světlomodrý, zpodky šedé; za zbraň pušku s dlouhým bodákem, náboje v pouzdrech na prsou, mimo službu obyčejnou šavli husarskou a jakoukoli slušnou čapkou. Účelem jí bylo: stříci universitu a techniku, v nebezpečných časech chrániti vědecké a umělecké ústavy, a jest-li vlasť v nebezpečenství, táhnouti i do pole proti nepříteli. Němečtí akademikové již nepřistoupili k legii, že prý by byli v menšině; čeští pokládali to za nemužnost a nesnášelivost. – O novém roce 1849 zrušilo ministerstvo všecky a.-ké l. uváživši, že studující mládež má se jediné vědám oddati, že tedy vojenská služba jakožto čas ukracující a unavující nikterak se nesrovnává s tímto povoláním. Prapory rozpuštěné a.-ké l. uchovány jsou v Karolině. Místo a.-ké l. utvořily se vedlé akademického řečnického a čtenářského spolku nové jednoty za účelem vlasteneckým, vědeckým a dobročinným podlé fakult, odborův a krajin. (Srvn. »Dějiny českého studentstva« r. 1874, str. 17—71.) F. A. S.