Ottův slovník naučný/Akálí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Akálí
Autor: Otakar Feistmantel
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 607–608. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Akálí (kal = smrť, a = negace, t. j. zbožňovatelé »věčného«, nesmrtelného), zvláštní, značně výbojná sekta Sikhů ve Vých. Indii, jak se praví, založ. Guru Govind Šinghem (1675–1708); byli zeloti mezi Sikhy, již bděli nad neporušeností náboženství a zavádění novot se vší mocí se opírali. Nosili zvláštní šat (modře skvrněný), náramky z ocele a v turbanu ocelové kruhovité nože, jimiž uměli dovedně házeti, a jež byly takto nebezpečnou zbraní. Soustředili moc svou hlavně okolo hlavní svatyně v Amritsaru a v době neurovnaných poměrů Sikhů dovedli i největší čásť moci v náboženských záležitostech na sebe strhnouti, tak že tvořili spolek dosti nebezpečný a postrach vzbuzující, až Randžit Singh (1797–1839) jejich moc omezil, načež pak pádem sikhské moci vůbec i jejich vliv a důležitost úplně zmizely. (Trumpp E.: Religion der Sikhs 1881; T. Wheeler: Short Hist. of India 1880, p. 489; Feistm. Zeměp. Sborník, 1886, 12.; Cyclop. Ind. 1885 I.) Fl.