Ottův slovník naučný/Aistulf

Ottův slovník naučný
Aistopoda	Aistulf	Áiśvarikové

Údaje o textu
Titulek:	Aistulf
Autor:	František Šembera
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 555. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Aistulf, král longobard. (749–756). Sotva že po bratru svém Rachisovi nastoupil na trůn, jakoby nadšen byl ideami Italie novověké, jakoby heslem jeho bylo »fuoni i barbari« a »Italia unita« (pryč s cizáky – Italie budiž sjednocena), přípravy konal k dobytí Říma a k vyvrácení zbytků panství byzantského na poloostrově Apenninském. Papež Zachariáš, poněvadž na císaře byzantského nebylo lze spoléhati, hledal pomoci proti A-ovi ve Francii u majordoma Pipina, kteréhož i králem uznal. A. nejprve se zmocnil Ravenny, Exarchátu a Pentapole i zvrátil tak panství byzantské v Italii střední. Od doby té (751) říši svou nazýval královstvím italským aneb i římským a sebe sama tytýž císařem (augustus, imperator) tituloval. Jakožto král »italský« n. »římský« domáhal se pak i vlády nad Římem a hrozil, že Římany dá pobiti, jestliže se mu nepoddají. Tehdy papež Štěpán II., nástupce Zachariášův, vida, že císař Konstantin Kopronymos není s to, by vstoupil ve šlepěje Justiniána Velikého a Italii osvobodil od barbarů, nápodobně předchůdci svému o pomoc se uchýlil k Pipinovi, od něhož také, přibyv do Francie, uvítán se slávou co nejokázalejší. R. 754 Frankové vpadli do Italie a Pipin sevřev A-a v Pavii, donutil ho ke slibu, že vydá Ravennu a některá ještě města, kteráž pak od krále franckého darována sv. Petrovi. Avšak když Frankové odešli. A. slibu daného nedbaje v lednu r. 755 vytáhl na Řím a jal se ho dobývati. Tehdy Pipin ku prosbě papežově znova se vypravil do Italie a znova obklíčil A-a v Pavii. Nevěda si rady král longobardský žádal o mír i slíbil, že smlouvu předešlou svědomitě vyplní a k městům v ní odstoupeným přidá ještě Comiaclum (Comacchio). Mimo to vydal Pipinovi třetinu svých pokladů a zavázal se, že platiti mu bude daň a zachovávati věrnost. Města a okresy A-ovi odňaté král francký daroval papeži. Byla to větší čásť Exarchátu (potomní Romagna) a Pentapole (území měst Ankony, Sinigaglie, Fana, Pesara a Rimin). A. zemřel r. 756 a nástupcem jeho zvolen vévoda Desiderius. Šra.