Ottův slovník naučný/Aiguillon

Ottův slovník naučný
Aiguille (technika)	Aiguillon	d'Aiguillon

Údaje o textu
Titulek:	Aiguillon
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 532. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Aiguillon [égyjo͡n], lat. Acilio, staré, někdy opevněné město vzezření středověkého ve fr. dep. lot-et-garonneském, arr. agenském, kant. port-sainte-marieském, na ř. Lotu nedaleko jeho stoku s Garonnou, na již. dráze bordeaux-cetteské, se zbytky hradeb římských, novým zámkem vévodů z A-u a 3781 ob., kteří se zabývají rozsáhlým pěstováním tabáku a konopí, obchodem (víno, obilí) a výrobou škrobu a látek polovlněných. Za vlády římské A. náležel k nejdůležitějším městům země a ve středověku pokládán za nedobytný. Zdejší starý, pevný hrad v l. 1345–46 marně obléhal Jan, vévoda normandský (později král franc. Jan II. Dobrotivý), při čemž prý poprvé ve Francii použito bylo děl. R. 1600 Jindřich IV. povýšil A. na vévodství.