Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Aignan (osoby)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Aignan
Autor: Emerich Maixner, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 530. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Aignan [eňán]: 1) François (* 1644 – † 1709). Jsa členem řádu kapucínského, ve kterém znám byl jménem Père tranquille a zabývaje se pilně chemickými a farmakognostickými studiemi povolán byl r. 1678 ku řízení chemické a farmaceutické laboratoře v Louvru, jež chudé zdarma podělovala léky. Nejsa ani lékařem z povolání – doktorátu nabyl teprve na samém sklonu žití ve věku 59 let – pro velkou přízeň u dvora stal se tělesným lékařem královým a prince z Condé. Sepsal tři malé spisky v populárním slohu, v nichž A-ovy úsudky o kvasech, rozmanitých kyselinách a zásadách podlé tehdejšího způsobu theologickými úvahami se proplétají; jeden ze spisků Le prestre médecine ou discours physique sur l'establissement de médecine avec un discours du café et du thé en France (Paříž 1696) jest proto zajímavý, že v něm Aignan jako surrogát kávy a čajovníku doporučuje pražené žito a ječmen, jakož i melisu. Spíše nežli těmito pojednáními uchoval se v paměti proto, že sestrojil rozličné essence a balsámy, z nichž některé chovajíce jeho jméno dosud upotřebovány bývají. Mx.

2) A. Étienne (Štěpán), básník a historik franc. (* 1773 – † 1824). Přeložil vkusným veršem Iliadu a Odysseu, z angl. Popeovo dílo o kritice a několik románů, z nichž nejvíce vyniká překl. »Vikáře Wakefieldského«. Z tragédií jeho zvláštní zmínky zasluhuje La mort de Louis XVI., kterouž uvedl na jeviště několik neděl po popravě králově. Důležitý jest jeho spis De l'état des protestants en France depuis le 15e siècle jusqu' à nos jours (Pař. 1817) a brošura Des coups d'état dans la monarchie constitutionelle (t. 1819). Mimo to vydával ve své sbírce Bibliothèque étrangère d'histoire et de littérature ancienne et moderne (t. 1823, 3 sv.) dosud nevydané prameny k dějinám najmě francouzským. Sloh jeho jest jasný, plný jadrných myšlének, ale ve všem umírněný. Za dob Napoleonových byl A. úředníkem dvorským. R. 1815 zvolen za člena akademie franc.