Ottův slovník naučný/Ahmednagar

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ahmednagar
Autor: Otakar Feistmantel
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 489. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Ahmednagar, Ahmadnagar: 1) Rozsáhlý okres v severozáp. části Dekkanu, v presidentství bombajském, 17.258 km2 rozsáhlý. Od r. 1508–1636 tvořil okres musulmánské království v Dekkanu, r. 1817 stal se britským okresem. Obyv. 751.228 (1881), a sice: 684.184 hindů, 39.592 muhammedánů, 179 parsů, 15.497 džajnů, 4821 křesťanů (mnoho domorodců), 65 židů, 8 sikhův a 6882 prabydlitelův. Obyvatelstvo jest z větší části rolnické, jiná čásť zaměstnává se průmyslem a obchodem. Půda v různých částech velmi rozličná; pro jisté části zavedeno jest umělé zavodňování. – Dráha projíždí okres směrem od sev. k jihu. Okres vyváží proso a luštěniny do Púny a Bombaje; dováží hlavně angl. kusové zboží, plech, kovy, zboží materiální a kořenné, sůl a hedvábí. Vyrábí: sárí nebo látky pro ženské a hrubší druh turbanů; také nádobí měděné a mosazné. Příze přichází z Bombaje.

2) A., hlavní město okresu t. jm. Obyv. 37.492 (1881) (v čem zahrnuto jest 4589 bydlících v kasárnách). Město jest obehnáno hliněnou zdí. Bylo založeno 1494 Ahmedem Nizamem šáhem. Při rozkladu mahrattské moci připadlo roku 1817 Angličanům a stalo se hlavním městem okresu. Z obyvat. bylo: 29.239 hindů, 5934 muham., 915 džajnů, 1128 křesťanů, 176 parsův a 100 jiných. Hlavní výroba města jsou také sárí, pak jistý druh koberců, měděné a mosazné nádobí, jsou tam obchody s obilím, s různými látkami, peněžní závody atd. Na východ města jest pevnost. V městě jest několik starých mešit, jichž se nyní užívá za úřední budovy a privátní budovy. Má kostel (americký), parský chrám ohně (agiári), několik hindských chrámů, několik škol. A. jest naleziště nerostů thomsonitu a natrolitu (puchavců), jakož i hislopitu, zvláštní to odrůdy kalcitu zelené barvy, pocházející od glaukonitu; nerosty tyto nacházejí se v tamější čedičové hornině. (Eastwick: Handbook to Bombay 1881, Imp. Gaz. 1885 I., Geology of India, IV. 1881.) Fl.