Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Ahmedábád

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ahmedábád
Autor: Otakar Feistmantel
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 488–489. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Ahmedábád, Ahmadábád: 1) A., okres v provincii guzerátské, v presidentství bombajském, má 9892 km2. Jest to z větší části krajina plochá, jíž protéká řeka Sabarmati; jsou tu i četné studně a rybníky, jež pokrývají plochu 14. 000 akrů (56 km2). Mimo to jest na jihu velké jezero Nal, 126 km2, jež má vodu velmi slanou. Obyv. 856.324 (1881), z nichž 729. 493 hindů, 83. 942 muham., 652 parsů, 1528 křesťanů, 38. 470 džajnů, 233 židů a 1996 prabydlitelův. Obyvatelstvo jest z velké části obchodní, tak zvaní banijové; ale větší čásť zabývá se rolnictvím. Řeč okresu jest guzerátí, ale také jsou hindustáni v městechVýrobky okresu jsou: sůl, sanytr, látky hedvábné, zlatohlav, předměty zlaté a stříbrné, železné, měděné a mosazné; hliněné nádobí, bavlněné látky, střevíce, houně, mýdlo, papír a j. Roku 1881 byly zde 4 přádelny (na bavlnu). Vzdělavatelné půdy má okres 5419 km2. Mnoho dobrých silnic, dráha z Bombaje na sever projíždí celý okres. Dováží se cukrrůzné látky, hedvábí, stavební dříví, kovy, obilí, kokosové ořechy a molasa; vývoz: bavlna, různá olejová seménka a obilí (pšenice). Fl.

2) A., hlavní město v před. okresu. Jest to město velmi malebné a umělecky vyzdobené. R. 1818 stalo se majetkem Angličanů; bylo tenkráte v značném úpadku; ještě r. 1851 čítalo jen 97. 048 obyv. Census r. 1881 vykázal: 127. 621, a sice: 86. 544 hindů, 27. 124 muhammedánů; zbytek jsou džajnové, parsové atd. A. jest značné obchodní město, hlavně pro výrobky okresu, jež jsou svrchu jmenovány. Hedvábí přichází z Číny, Bengálu, Basory (Basry) a Bucháry. Hedvábné látky A-u jsou dobře známy po Indii. Zlaté a stříbrné nitě, jimiž se pak hedvábné látky protkávají, vyrábějí se v městě, a a-ský brokát požívá jména zvučného. Známy jsou výrobky z vyřezávaného černého dřeva (Indian blackwood = Dalbergia latifolia). Také a-ský papír byl velmi známý, ale v poslední době se výroba značně zmenšila. A. jest město výstavné, má pěkné ulice. V severní části jsou dva kostely (angl.), arsenál, nemocnice, ústav pro choromyslné, ústav pro malomocné, dvě lékárny, 18 vládních a missijních škol (mezi nimi 4 dívčí); mimo to asi 100 privátních škol bráhmanských. Zajímavý jest ústav pro nemocná zvířata, pandžrápol. Džajnové tu mají asi 120 chrámův a hindové ještě více. Zvláštností města jsou ale stavby muhammedánské, jež jsou krásná směs slohu hindského nebo džajnského (v detailu) a saracenského. Vynikají v detailech bohatým a překrásným řezbářstvím. hlavně v oknech přejemnou mřežovou prací. Jest tam 14 mešit, mezi nimiž mešita Sidí Sajjidova vyniká nad všecky ostatní; 6 různých mohyl a mnoho jiných zajímavých staveb. (Fergusson: Ind. Archit. 1876; Eastwick: Bombay Presidency 1881; Imp. Gaz. I. 1885.) Fl.