Ottův slovník naučný/Ahlefeld

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ahlefeld
Autor: Jan Lepař
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 485. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Ahlefeld, Ahlefeldt, jméno hraběcího rodu (od 1672) dánského, pocházejícího z Němec, kdež městečko Alfeld nad střední Leinou jihozápadně od Hildesheimu podnes připomíná na původ téhož rodu. 1) A. Benedikt z A-u ve XIV. století vstoupil do služeb dánských, kdež potomkové jeho docházeli i nejvyšších státních i církevních úřadův a nabyli rozsáhlých statků. Rozštěpili se ve dvě větve, řečené Laurwig a Eschelsmark. – 2) Jan Rudolf z A-u pojal r. 1798 za choť Charlottu Žofii Louisu Vileminu ze Seebachu (* 1781 ve Štětí u Výmaru), kteráž vynikla jako spisovatelka něm. románů (zvláště: Liebe und Trennung, Maria Müller, Die Stiefsöhne, Franziska und Aureli, Erna, Felicitas, a poslední z roku 1832 Der Stab der Pflicht) dílem pode jménem Charl. z A-u, dílem jako Elisa Selbig po rozvedení nešťastného manželství (1807). † 1849 užívajíc lázní v čes. Teplicích. – 3) A Elisa Davidia Margareta, hrab. z A-u (* 1790 – † 1855), od. r. 1810 choť známého hrdiny z válek pruskofrancouzských v.Lützowa, jenž po ukončení velikých válek jednak znamenaje přítulnost své choti k básníku Immermannovi, jednak sám zatouživ po sňatku s bohatou dědičkou od Elisy dal se rozvésti. Žila pak v úzkém přátelství s Immermannem, v manželství s ním vstoupiti váhajíc, až Immermann svazky své s ní přetrhl zasnoubiv se s jinou. Elisa z A-u vynikla za dotčených válek zvláště ve Vratislavi podněcováním k dobrovolnickým vojenským službám, ošetřováním vojínů raněných a prokazováním jiných služeb humanitních. Život její vylíčila Ludm. Assingová. Lp.