Ottův slovník naučný/Agrafa

Ottův slovník naučný
Agrafa (pohoří)	Agrafa	Agrafena Kupalnica

Údaje o textu
Titulek:	Agrafa
Autor:	Karel Chytil, Karel Boromejský Mádl
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 461. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Spona (archeologie)

Agrafa: 1) Sponka, přezka, určená k tomu, aby spojovala dva lemy oděvu; buď jest jednotná, jako antická fibule, buď skládá se ze dvou částí přišitých na protilehlé okraje. V onom případě mívá též tvar desky, jako na př. některé broše gallské a germanské, jež bývají na rozdíl od fibule bez ostnu. Tvar fibule zachovala a. v době Merovingů. V XII. st. objevují se a-fy dvoudílné, mnohdy řetízkové neb v podobě šarnýrů zatknuté. A-fy bývaly bronzové, měděné, zlaté, emailem i drahými kameny ozdobené; v XIV. stol. nacházíme též kostěné. Nosívány na rouchu, na opasku, od XV. stol. též na čapkách a kloboucích. A-fy užívané k sepnutí těžšího svrchního roucha, jako se jich dosud užívá v kostumech polských a uherských, mizejí stol. XVII. ustupujíce tvarům drobnějším. Nynější broš zachovává celkem tvar a-fy. Chl. – 2) A. značí ve stavitelství sponu železnou, kterou se dva vedlé sebe nebo nad sebou ležící kameny spojují. V architektuře jmenují a-fou též závěrní, dekorativně vyvinuté kameny chambran a oblouků. –dl