Ottův slovník naučný/Agnoëti

Ottův slovník naučný
Agno	Agnoëti	Agnolo

Údaje o textu
Titulek:	Agnoëti
Autor:	František Xaver Kryštůfek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 453. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Agnoëti (z řec.), nevědomci, jmenovali se potupně bludaři, kteří Synu Božímu nevědomost (αγνοια) připisovali. Již Ariáni, jmenovitě Eutychios Konstantinopolský, od něhož Eunomo-Eutychiáné pocházejí, připisovali Synu Božímu nevědomost, poněvadž sám praví, že »o dni a hodině soudu neví nikdo, ani Syn, jediné Otec« (Mr. 13, 32.). Mezi monofysity tvrdil alexandrijský jáhen Themistias v první polovici VI. stol., drže se učení patriarchy Severa o porušitelnosti těla Kristova, že Kristus všeho nevěděl. Jeho stoupenci sluli a. a byli alexandrijským patriarchou Timotheem a jeho nástupcem Theodosiem (537–539) z církve vyobcováni, poněvadž učení o nevědomosti v Kristu (άγνοείν) nutně vede k přijetí dvou přirozeností. Tato sekta trvala až do VIII. století. Otcové vykládají uvedené místo tak, že Kristus »dne a hodiny soudu« neví buď co člověk (Řehoř Nazianský, Ambrož), nebo pouze z lidského vědění (Řehoř Veliký), nebo že toho neví, aby to lidem zjevil (scientia communicabili.) Dr. Fr. X. Kryštůfek.