Ottův slovník naučný/Aggregát

Ottův slovník naučný
Aggravace	Aggregát	Aggregátní polarisace

Údaje o textu
Titulek:	Aggregát
Autor:	Hynek Soldát, František Hanuš
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 445–446. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Agregát

Aggregát (z lat. aggregare = nahromaditi, skupiti), co jest skupeno, nahromaděno:

1) A., v algebře výraz složený (mnohočlen), v němž vyskytují se i mocniny. Obsahuje-li a. mocniny toliko jediného mocněnce jakožto členy, pořádá se buď dle stoupajících nebo dle klesajících mocnin (3–4x–7x²+5x³ nebo 5x³–7x²–4x+3). Nejvyšším exponentem vyznačuje se v případě tomto stupeň a-u. (V příkladě uvedeném jest a. stupně 3.) – Vyskytují-li se v a-ě mocniny několika mocněncův, upravuje se podlé abecedy (a³–3a²b+3ab²–7abc–6b³+4b²c+c³). A-y, v nichž součet exponentů jednotlivých členů jest týž, slovou stejnoměrné (homogenní), součet exponentů v některém členu značí rozměr stejnom. a. (A. ve druhém př. uvedený jest rozměru 3.) St.

2) A., ve fysice viz Skupenství.

2) A., v mineralog smysle slove sjednocení, skupení neb shluk jednotlivých, v sobě ohraničených hmot minerálných v souvislý celek. Rozeznáváme homogenní a heterogenní a-y, podlé toho, jsou-li složeny ze stejných neb nestejných minerálů, a amorfní neb krystallické a-y, jsou-li složeny z beztvarých neb vyhraněných hmot. Zvláště rozšířené v říši nerostné jsou kulovité a-y, které skládají se buď z amorfní hmoty neb krystallické massy v uspořádání koncentricky miskovitém neb radiálním (na př. oolithický vápenec). –n–