Ottův slovník naučný/Agendový spor

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Agendový spor
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 440. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Agendový spor nazývá se spor, jenž vznikl v pruské protestantské církvi pro zavádění společné agendy Bedřichem Vilémem III. Král nařídil r. 1816 »Liturgii pro dvorskou a postupimskou posádkovou obec«, kteroužto podrobil přísné kritice Schleiermacher.Za spolupůsobení panovníkova byla agenda ta poznovu Eylertem, Hansteinem, Sackem, Ribbeckem a j. prohlédnuta a r. 1822 přepracovaná pro vojenské obce a pro dvorský a hlavní kostel berlínský nařízena. Agendě té, která se nesla za vzory XVI. st., vytýkali sice pravověrci i svobodomyslní katolisující směr a omezování volnosti obcí, jelikož se však mnohé závažné hlasy, jako na př. Bunsen, pro ni prohlásily a též s hůry byl činěn přiměřený tlak, nabývala stále víc a více půdy. Schleiermacherem redigovaný protest dvanácti berlínských duchovních neměl účinku; 1826 prohlásilo se již 6/7 všeho duchovenstva pro královskou agendu. Tato podrobena byla nové revisi kommissí, v níž mimo jiné zasedali Ritschl, Marot a Strauss; rovněž zřízeny byly jiné kommisse, které sbíraly liturgický materiál po jednotlivých provinciích, načež vydány byly pro jednotlivé země agendy s dodatky hledícími ku zvláštním obyčejům jejich. V Bádensku potkalo se zavádění pruské agendy r. 1830 s dosti silným odporem, s ještě větším u přísných Lutheránů ve Slezsku. – Druhý a. s. vznikl r. 1858 v Bádensku. Vrchní církevní rada tamější zavedla antikisující agendu, ku kteréž jí sice dala generální synoda z roku 1855 svolení, která se však potkala s tak tuhým odporem obcí, že velkokníže 20. pros. 1858 nařízení církevní rady zrušil. Tím dán byl popud k nové bádenské církevní ústavě z r. 1861 a liberálnímu vývoji náboženských a církevních poměrů tamtéž. – I v Dánsku vznikl a. s. a sice ve vévodství šlesvickoholštýnském pro církevní agendu, kterou zavedl superintendent Adler r. 1797.