Ottův slovník naučný/Agathyrsové

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Agathyrsové
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 436. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Agathyrsové, starověký národ původu nejspíše thráckého, obývali v době Hérodotově asi v dnešním Sedmihradsku. Byli prý lid krásný a bohatý, v jehož krajině mnoho zlata se dobývalo. Tvář i údy své, dle zpráv u Plinia, Vergilia a Pomponia Mely zachovaných, více méně barvili dle toho, jak kdo z rodu staršího nebo vznešenějšího pocházel. Ženy měli všickni společné, aby, jsouce tím způsobem mezi sebou příbuzni, řevnivostem a svárům zabránili. Ostatně vesměs žili způsobem thráckým. V zemi jejich pramenila se řeka Maris (Maroš ?), a Hérodot připomíná krále A-sů, Spargapitha, kterážto jména nasvědčují indoevropskému jich původu. V oněch sídlech jako Hérodot zná A-sy ještě Stefanus Byzantinus, který však čerpal nejspíše udání své z Hérodota. Všickni pozdější spisovatelé, Pomponius Mela, Ptolemaios, Ammianus Marcellinus a Marcianus Hérakleota, uvádějí sídla jejich na nejzazším severu na řece Chesinu, kterou novější badatelé vykládají buď na Dvinu západní neb na Mezeň. V Sedmihradsku pak připomínají se v dobách těch jen Bastarnové a Getové. Poněvadž pak o pravdivosti zprávy Hérodotovy, který v krajinách oněch cestoval, nelze pochybovati a též svědectví ostatních spisovatelů starověkých jsou velmi vážná, nutno souditi, že A. ze sídel svých byli vypuzeni od Keltů, kteří pak pode jménem Bastarnů v Sedmihradsku se usadili. A. postupujíce dál a dále na sever dostali se až na rozhraní Slovanův a Čudů, kde buď vyhynuli aneb v jiném, větším národě znenáhla zmizeli. Srov. Šafaříkovy Slov. starožitnosti, str. 516–520.