Ottův slovník naučný/Agénór

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Agénór
Autor: Albert Dohnal
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 441. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Agénór, jméno několika osob řec. mythu, z nichž nejdůležitější jsou: 1) A., nejstarší král foinický, syn Poseidónův a Libyin, bratr egyptského krále Béla, otec Kadma, Foinika, Kilika i Európy (která však dle Homéra jest dcerou Foinikovou), jež mu porodila Télefassa, praotec Didónin (proto Agenoris urbs = Carthago). Vyslal kdysi všechny syny své, aby vyhledali Európu od Zeva unesenou a bez ní se nevraceli; oni pak nenašedše jí, na různých místech v cizině se usadili (čímž patrně naznačuje se spřízněnost národů jimi repraesentovaných s oním národem, za jehož zástupce pokládán byl A.).

2) A., manžel Dióxippy, která mu porodila Sipyla, po němž nazvána hora stejného jména.

3) A., syn Fégea, krále psofidského v Arkadii, bratr Pronoa a Arsinoe, která byla zasnoubena Alkmaiónovi, od něho však opuštěna. Když pak Alkmaión pověstný náhrdlek Harmoniin přinésti chtěl své druhé choti Kallirhoi, tu z návodu Fégeova zavraždili jej oba synové tohoto, kteří však usmrceni od synů Alkmaióna i Kallirhoe, když ubírali se do Delf hodlajíce zde zmíněný náhrdlek věnovati bohu Apollónovi.

4) A., slavný hrdina trójský, syn Anténora i Theany, kněžky Athéniny, otec Echeklův. Byl mezi těmi, kteří řídili útok na tábor řecký, a s jinými ještě Trójany ku pomoci přispěl Hektorovi Aiantem povalenému. Vybídnut byv od Apollóna v zápas se samým Achilleem se pustil, při čemž se ocitl v nebezpečenství života, z něhož týž bůh ho vyprostil. Dle pozdější zprávy zahynul rukou Neptolema, syna Achilleova. Dnl.