Ottův slovník naučný/Affekce

Ottův slovník naučný
Affectio maritalis	Affekce	Affekční cena

Údaje o textu
Titulek:	Affekce
Autor:	Josef Durdík, Ferdinand Pečírka
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 321. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Affekce (affectio), z latinského slova afficere je má mnoho významů vyčtených v slovníce téhož jazyka. V novověké názvosloví jich několik přešlo: 1) A. znamená zejména hnutí čil stav mysli, který povstane, když na mne něco doráží, působí, útočí, mne dojímá, dráždí, popouzí, zachvacuje (afficiruje, afficit me): dojem, způsoba nitra mého, rozpoložení, nálada, vznět, trpnost, strasť, záchvat, vášeň. V užším smysle Affekce. znamená příznivou sklonnost, laskavost, zaujatost v dobrém směru, sympathii, něžnost; následkem takového stavu mysli své přikládá jednotlivý člověk něčemu často větší hodnotu, než ono v hospodářském neb v aesthetickém ohledu skutečně má: hodnota affekční (Affectionswerth, pretium affectionis). – Proč a jakým způsobem slova a. v medicině, v právnictví a jinde se užívá, z daného výkladu patrno. Dd.

2) A. v lékařství tolik co nemoc neb choroba. Mluví se o a-cích akutních i chronických, o a-cích jednotlivých útrob i ústrojí i celkových atd. Někteří spis. přikládají pojmu a. širší rozsah zahrnujíce sem i difformity, vady vývoje, monstrosity a pod., jež chorobami ve smysle klinickém zváti nelze. Peč.