Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Aesthesodický

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Aesthesodický
Autor: František Mareš
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 292–293. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Aesthesodický (z řec.), výraz Schiffem zavedený pro domnělou vlastnost ústř. nervstva, hlavně zadních rohů šedé hmoty míchy, dle které jest hmota ta schopna voditi popudy, vzniklé podrážděním nervů obvodových, k mozku, kde pocity bolesti vyvolávají, avšak sama přímo dráždiva (citliva) není; neboť dle pokusů Schiffových může se přímo na zadní sloupce šedé hmoty míchy působiti dráždidlem jakkoli prudkým, přece živočich sebe menší pocit bolesti nedává na jevo. Hmota ta jest tedy pouze drahou pro popudy vyvolané v obvodových nervech bolestnými dráždidly, sama přímé dráždivosti nemajíc; ona jest pouze ae-ká. Podobně o bílé hmotě předních provazců míchy tvrdí Schifl, že slouží pouze za dráhu pro hybné popudy nemajíc přímé dráždivosti, jest tedy pouze kinesodická. Bílé hmotě zadních provazců míchy, která vodí k mozku popudy vyvolávající pocity hmatové, přiznává Schiff dráždivost přímou, tak že tuto hmotu nelze v přesném smysle slova pouze ae-kou nazvati. Výrazy ae. a kinesodický ukazují tedy na neschopnost přímé dráždivosti ústředí nervových, na rozdíl od nervův obvodových, které vedlé vodivosti též přímou dráždivostí jsou obdařeny. Ale učení, ze kterého výrazy »ae.« a »kinesodický« vyplynuly, že totiž hmota ústředí nervových mozku a míchy není přímo dráždiva, jest sporné; od té doby pak, co Hitzig a Fritsch ukázali přímou dráždivost kůry mozkové, tedy nervového centra nejvyššího řádu, jest učení to přímo pochybné. Je-li skutečně hmota ústředí nervových stejně dráždiva jako hmota nervů obvodových, přestává potřeba výrazů »ae.« a »kinesodický«. Mš.