Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Adler

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Adler
Autor: Hynek Vysoký, Arnošt Vilém Kraus
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 211. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Adler: 1) Georg Christian, archaeolog a theolog něm. (* 1734 – † 1804), vydal roku 1775 římské starožitnosti sepsané Maternem z Cilana. Samostatně sepsal: Ausführliche Beschreibung der Stadt Rom (4 díly, 1781–82), Nachricht von den pontinischen Sümpfen (1784) a vydal dílo Frontinovo De aquae ductibus recte: de aquis), 1792. Spisy jeho jsou pilně a důkladně složeny, nyní však ovšem již zastaralé. Vý.

2) A. Jakob Georg Christian (* 1756 – † 1834), dánský theolog, dosáhl svými orientalistickými studiemi podpory od krále dánského na cestu do Francie, Italie a Nizozemska, kde konal studie o orientálských překladech biblí. R. 1789 vydal větší dílo o syrských překladech Nového zákona Novi Testamenti versiones syriacae (Kodaň). A. byl od r. 1783 až 1792 prof. na universitě kodaňské, pak generálním superintendentem v Šlesviku, kdež podporoval německonárodní směr. Proti jeho Schleswigholsteinische Kirchenagende (r. 1797) vznikl velký odpor strany přesně lutherské. Vydal též popis své cesty do Říma (něm. 1784) a popis kúfických rukopisů arabských v knih. hafenské (1780) a v museu borgijském v Římě (1782–92, 2 sv.). Ks.

3) A. Jiří, uherský skladatel písní, klavírních a komorních kusův, * 1806 v Budapešti.

4) A. Friedrich (* 1827), stavební rada a znamenitý architekt německý, pod jehož řízením (spolu s Curtiem) kopáno bylo 1875 až 1881 v Olympii v Řecku. Jest spolupracovníkem monumentálního díla: Die Ausgrabungen zu Olympia (1876–1881). Mimo to napsal důkladnou studii o Pantheonu v Římě (1871), o sloupení krále Attala v Athénách (1874) a Mittelalterliche Backsteinbauwerke des preuss. Staats, 2 d. (1859–1869). Vystavěl mnoho domů, paláců a zejména také kostelů na rozličných místech. Vý.

5) A. Quido, * 1855 v Ivančicích na Moravě, stud. na vídeňské konservatoři, byl docentem hudebních věd na vídeňské universitě a povolán 1885 za professora těchto věd na německou universitu pražskou. R. 1885 založil s Chrysandrem a Spittou »Vierteljahrsschrift f. Musikwissenschaft« (Lip.). Jeho habilitačním spisem jest pozoruhodné pojednání o Fauxbourdonu a traktátu Guilelma Monacha. (Viz Fauxbourdon.)